WebArchiv - archiv českého webu

Zj 15,2-4 Vítězná píseň těch, kteří se nesklonili před zlem

10.05.2020

Kázání k 75. výročí ukončení druhé světové války – Husův sbor v Praze – Vinohradech – 10. květen 2020

Sestry a bratři, vážení rozhlasoví posluchači, zdravím vás všechny z Husova sboru v Praze na Vinohradech. Slavíme zde dnes bohoslužbu s připomenutím ukončení druhé světové války a událostí před 75 lety. Právě z těchto míst tehdy v době Pražského povstání tajně vysílal Československý rozhlas, když to z budovy rozhlasu nebylo možné.

Rok po ukončení války v roce 1946 se venku u tohoto Husova sboru konala bohoslužba s velikou účastí, kdy lidé stáli v přilehlém parku. Nás je dnes zhruba patnáct, ale právě prostřednictvím rozhlasu můžete, vy mnozí, sdílet s námi toto připomenutí těch, kteří prokázali statečnost a konali v těchto místech službu Bohu i své vlasti.

Ve starší bohoslužebné knize naší církve, která byla vydána po druhé světové válce, jsou zařazeny i biblické texty a modlitby ke Dni vítězství v měsíci květnu. Na bohoslužebné knize se velkou měrou podílel prof. Alois Tuháček. On sám ale není autorem tohoto liturgického formuláře, neboť květnových dnů vítězství se nedožil. Zemřel jako oběť nacismu v Německu po zranění při transportu vězňů v únoru roku 1945.

Pro den květnového vítězství byl zařazen jako jeden z biblických textů také oddíl z knihy Zjevení Janovo z 15. kapitoly. V této poslední knize Bible se hovoří o těch, kteří prošli mořem a ohněm, a přesto zvítězili, neboť se nesklonili před Šelmou a jejím obrazem a nenechali se poznamenat jejím jménem. Právě oni zpívají vítěznou píseň Mojžíšovu a Beránkovu o tom, že v závěru dějin přijdou všechny národy k Bohu a jeho spravedlivé soudy vyjdou najevo (Zj 15,2-4).

V Šelmě z Apokalypsy bývají spatřováni i diktátoři 20. století, kteří se stavěli na místo Boha. Otázkou zůstává, jak je možné, že tolik lidí podlehlo jejich lákání a slibům. Jak to, že se domnívali, že když jejich ideologii přijmou a ztotožní se s ní, vytvářejí tím lepší zítřky lidstva? Podlehli tvrzení, že někteří lidé jsou víc než ti druzí, že některé musíme jako nepřátele nenávidět a odstraňovat je, protože brání uskutečňování naší šťastné budoucnosti. Ale místo šťastné budoucnosti slibované diktátory byly národy a lidstvo zavedeny do hrůzných čistek a války s miliony obětí. Někteří si chtěli na této nelidské moci vybudovat svoji kariéru a ze situace pro sebe vytěžit. A jiní chtěli zachránit život sobě a svým blízkým nebo alespoň mít klid. Někteří si mysleli, že přisluhováním totalitnímu režimu slouží něčemu dobrému, například svému národu, ale byl to klam. Měli jsme možnost nedávno sledovat osudy jednoho z politiků protektorátu ve dvojdílném filmu „Anatomie zrady“.

Ale byli stateční lidé, kteří se nesklonili před mocí zla. Byli to všichni ti, kteří se zapojili v odboji proti nacismu, až již v zahraničním nebo domácím. Nesklonili se – biblicky řečeno – před Šelmou, nezradili Krista a své svědomí, a to někdy i za cenu ztráty svého života.

Myslíme dnes na události před 75 lety a oběti Pražského povstání. V době protektorátu a druhé světové války byl český národ pokořen a měl zapomenout na hodnoty, kterými žil v době první republiky. Přišel o svoji těžce dosaženou samostatnost, o svobodu. Nesměl se hlásit k Masarykovským hodnotám lidskosti a demokracie. V této zemi byla šířena zcela opačná ideologie nepřátelství, nadřazenosti, násilí a strachu. Po pokoření naší vlasti bez boje v březnu v roce 1939 přišlo povstání v roce 1945. Povstání znamená jednak vojenský odpor proti utlačovatelům. Povstání znamená i pohyb vzhůru a sílu povstat k novému životu (Oz 6,2). Ti, kteří se nesklonili před Šelmou a povstali k svobodnému životu, byli také ti, kteří v tomto sboru propůjčili jeho prostory k vysílání Československého rozhlasu. Riskovali všechno, že bude tento kostel zničen, že ztratí životy oni i mnozí další. Ale oni se nezalekli a pochopili v rozhodné chvíli, že slouží Bohu i své vlasti.

Na den květnového vítězství bylo také zařazeno Ježíšovo podobenství o domu na skále a na písku (Mt 7,24-27). Mohutné světové říše mohou působit mocně a nepřemožitelně, ale pokud jsou jen na písku, jednoho dne se rozpadnou a jejich moc skončí. Boží království naproti tomu je budováno na pevném Kristově základě a obstojí v každém i sebetěžším čase (Da 2,44). Jen Beránkovi náleží končené vítězství, jak nás o tom ujišťuje kniha Zjevení. Kéž i my se budeme moci připojit k této vítězné písni. Amen.

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 14.05.2020 10:50 zobrazeno: 94x


Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus