WebArchiv - archiv českého webu

Vstupujeme do nového roku 2020 - jubilejního roku naší církve

Každý rok v sobě nese svoji zvláštní významnost, ale i běžnost a všednost. Pro naši církev je rok 2020 rokem zvláštním, neboť je to rok jubilea, kdy se dovršuje sto let její cesty, která vede z uplynulé a nenávratné minulosti, přes naši náročnou přítomnost směrem k budoucnosti, k níž můžeme hledět jako lid víry s nadějí.

I když jubilejní rok 100. výročí Církve československé husitské jsme zahájili již na počátku nového liturgického roku v adventu roku 2019, samotný zrod a růst nové křesťanské církve v naší zemi má své časové zasazení právě v lednu roku 1920. Biblická čtení, připadající právě na 8. leden 2020 podle Hesel Jednoty bratrské, v sobě obsahují povzbudivou sílu a naději. V prvním starozákonním čtení ze Žalmu 33. zaznívá prosba a přání: „Bože, tvé slitování buď s námi, tebe s důvěrou vyhlížíme“ (Ž 33,22).

Jeden ze současných českých překladů Bible nazvaný Slovo na cestu užívá v tomto verši výraz „vyhlížet“. Vyhlížet znamená především dívat se. Dívat se, ne povrchně (Mt 13,14), ale pozorně a soustředěně. Nerozhlížet se kolem sebe nepřejícně a závistivě (Mt 20,15), ale hledět zpříma (Př 4,25).

Vyhlížet znamená dívat se dál, než vidíme. Je to pohled víry. Máme mít otevřené oči pro obdarování, kterých se nám od Boha každý den dostává. Ale i pro dobro ze strany druhých lidí, které také někdy snadno přehlédneme a bereme je jako samozřejmost. Bůh nás každý den provází svou milostí, slitováním a láskou, které můžeme spatřovat zrakem víry.

Vyhlížet předně znamená očekávat něco či někoho, na koho se můžeme zcela spolehnout. V Žalmu 130. je řečeno: „Má duše vyhlíží Panovníka, víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru“ (Ž 130,6). Není to pohled plný obav a strachu, ale je to pohled naděje, která je upřena k Bohu. V Bibli kralické zní tento 22. verš  v Žalmu 33. „naději v tobě máme.“ S tím souzní druhé biblické novozákonní čtení v Heslech Jednoty bratrské, které je z listu Židům: „Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, který nám dal zaslíbení, je věrný“ (Žd 10,23).

Je to naděje, kterou jen tak něco nezatřese, nezdolá, nezlomí, i když tlaky ze všech stran jsou někdy velmi silné. Na rok 2020 připadají také „kulatá“ či „desítková“ výročí postav, jakými jsou husitský král Jiří z Poděbrad (nar. 1420), bratrský biskup a učitel Jan Amos Komenský (zemř. 1670) a vlastenecký kněz a první patriarcha Církve československé husitské (nar. 1880). Ti všichni byli lidmi silné a nezdolné naděje.  Sté výročí naší církve před nás staví otázku, zda i my, kteří ji v současnosti tvoříme, jsme lidmi naděje.

Na začátku nového roku se obraťme k Bohu slovy Žalmu 33.: „Naše duše s touhou vzhlíží k Hospodinu, on je naše pomoc, náš štít. Z něho se raduje naše srdce, my doufáme v jeho svaté jméno. Tvoje milosrdenství buď, Hospodine, s námi; na tebe s důvěrou čekáme!“ (Ž 33,20-22)

 

Tomáš Butta

patriarcha Církve československé husitské



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 22.01.2020 02:12 zobrazeno: 47x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus