WebArchiv - archiv českého webu

L 2,1-15 Betlém místem Boží přízně a narození Spasitele

Kázání na Půlnoční bohoslužbě – prosinec 2019 

Sestry a bratři, vážení rozhlasoví posluchači, srdečně vás všechny zdravím, kteří v tuto noc bdíte a jste otevřeni ve svém nitru naslouchání vánočnímu evangeliu.

Asi těžko bychom si dokázali představit vánoční svátky bez betlémů. Lidé je po staletí vyřezávají, malují, lepí, skládají, vyrábějí a zhotovují z nejrůznějšího materiálu. Chrámové i lidové betlémy přinášejí radost dětem i dospělým. I v tomto kostele Církve československé husitské v Praze – Holešovicích, odkud je vysílána dnešní půlnoční bohoslužba, se nachází betlém. Autorem je výtvarník a jazzový hudebník Jiří Jelínek. Zvláštností je, že mezi postavami je i husitský král Jiří z Poděbrad.

Název „betlém “ nám již splynul s obrazem narození Ježíše. Betlém to je ale starobylé městečko, o kterém se dovídáme z Bible. Původně to ani město nebylo, ale spíše vesnice na pahorcích v Palestině. Je zmiňován už v první knize Mojžíšově v době izraelských praotců (Gn 35,16-17; 48,7). Později bylo opevněno za krále Rechabeáma (2 Pa 11,6). Malebnost tohoto místa umocňuje terasovitý terén, domy z bílých kamenů, zelené palmy a na přilehlých pláních pasoucí se ovce a pole s obilím. Takový je obraz po staletí Betléma, který doslova znamená dům chleba, hebrejsky „Bet lechem“.

Přes nepatrnost a malost tohoto místa, byl nazýván Betlém královským městem, neboť odtud pocházel izraelský král David (1 Sa 16,4). A pro nás křesťany je toto místo spojeno s narozením Ježíše. Proto se zde nacházejí starobylé chrámy. V jednom z nich je jeskyňka vyzdobená hvězdou a světly.  Dlouhá historie, ale i současnost tohoto městečka není vůbec poetická a idylická. Betlém, jako každé jiné město nebo vesnice, je součástí tohoto našeho světa a má svá temná zákoutí.

Přesto můžeme ve víře vidět Betlém jako místo zvláštní Boží přízně. A ti, kteří přicházejí do Betléma, tuto přízeň mohou v plnosti zakoušet a radovat se z ní.

 Do Betléma přichází Marie. Nejde sama, doprovází ji Josef. Měli za sebou velmi náročnou cestu. Mohli si říkat: „Co si to ten římský vládce vymyslel? Proč musíme jít právě do Betléma, do města, kde kdysi dávno žili naši předci? Proč jsme nezůstali v Nazaretě?“ V noci se jim po příchodu právě do tohoto města narodilo dítě. V tu chvíli se stal Betlém středem dějin a času. Naplnilo se proroctví starozákonního proroka Micheáše, který před staletími oznamoval: „A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi judskými rody, neboť z tebe vzejde vévoda, který bude pastýřem mého lidu Izraele “ (Mi 5,3).  Současně bylo splněno zaslíbení dané Božím poslem Marii: „Tvé dítě bude Synem Nejvyššího “ (L 1,32). Evangelista Lukáš napsal zprávu o narození Ježíše jako o události světových dějin. Proto je jmenován římský císař Augustus i další místní držitelé moci. Svým významem přesahuje narozené dítě všechny izraelské krále, ale i ty nejmocnější vládce tohoto světa.

Nehostinná stáj a tmavá jeskyně je místem, kde se tento Syn Nejvyššího jako člověk narodil. Tam je zakoušena Boží sláva a je zvláštním způsobem Boží přízeň nám lidem zcela blízko. Tam, kde je Bůh v Kristu, tam je vnitřní jas a světlo bez ohledu na všechny vnější nepříznivé okolnosti.

Podle svědectví evangelisty Lukáše přicházejí do Betléma další lidé. A to jsou pastýři, kteří tam na Boží pokyn spěchají. Betlém znali. Bylo to pro ně obyčejné město. Nic zvláštního. Pastýři žili na pláních nedaleko tohoto města svým každodenním životem. Jejich život nebyl příliš radostný. Byli plni obav, nejistoty i smutku v duši, tak jako i my žijeme s nejistotou a obavami, co může přinést budoucnost. A právě oni slyšeli: Nebojte se …oznamuji vám radost. Jděte do Betléma.“ A oni přijímají pozvání a jdou do Betléma. Říkají si: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ I oni směli zakusit v Betlémě nezměrnou Boží přízeň a přijmout zvláštní obdarování, které se stalo viditelné narozením Ježíše Krista. Je to dar od Boha, který nikdy nezevšední. Lesk a záře svaté noci se sice za čas vytratí, ale Ježíš jako pravé světlo našeho života s námi chce zůstat.

Do Betléma putovali Josef s Marií, spěchali tam pastýři. Do Betléma jsme zváni také my. Betlém není místem jen na mapě našeho světa. Někde od nás velmi daleko. Betlém je tam, kde je přítomen Ježíš, kde šíří vnitřní jas a světlo. Nezáleží na tom vnějším, co my lidé považujeme za velké a významné, ale na Boží blízkosti v Ježíši Kristu. Kde je blízko on a jeho láska, tam i lidé mají k sobě blíž.

 Ať i my nalezneme ve svém životě Betlém. Ať se setkáme s Boží láskou v Ježíšovi. A toto jedinečné vánoční obdarování ať přijímáme s otevřeným srdcem, důvěrou a vděčnou vírou, jako Marie, Josef a betlémští pastýři. Amen.



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 22.01.2020 01:59 zobrazeno: 22x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus