WebArchiv - archiv českého webu

K myšlenkovému odkazu táborského učení

Projev k 595. výročí Jana Žižky z Trocnova

Vážení účastníci tohoto setkání, dámy a pánové, sestry a bratři!

Husitství je běžně spojováno s válkami a bitvami. Ty jistě do českých dějin i do dějin Evropy patří, stejně jako význačný neporazitelný vojevůdce Jan Žižka. Jižní Čechy s městem Tábor jsou místem věhlasného vojska Božích bojovníků a Žižkou vedených vítězných bitev. Méně známé je však myšlení a učení táborských kněží. Nositelé a obhájci táborského učení byli právě kněží. K nim náležel jako přední myslitel Mikuláš Biskupec z Pelhřimova. Byl bakalářem svobodných umění pražské univerzity a patřil mezi Husovy žáky. Od roku 1420 stál v čele nezávislé táborské církve jako její biskup. Na rozdíl od umírněnějších Husových pokračovatelů, jako byl Mistr Jan Rokycana, projevoval se Mikuláš radikálními reformačními názory.

Dnes se odehrávají diskuse a názorové střety v oblasti politiky a ekonomiky. Tehdy ve středověku probíhaly diskuze o náboženských otázkách. Pro život člověka a společnosti byly zásadní, neboť křesťanské náboženství a vliv středověké církve prostupovaly celým životem. Proto v čase husitské reformace docházelo k názorovým střetům mezi teology římské církve a husitské církve, ale současně i uvnitř husitství mezi jednotlivými jeho směry, ke kterým patřili pražané a táboři.

Těchto zápasů slovem se zúčastnil za táborskou stranu právě Mikuláš Biskupec. Jeho stěžejním dílem je „Vyznání a obrana táborů“. Filozof a husitolog Robert Kalivoda řadí tento spis k čelním dílům české reformace. Jeho význam je podle něho takový, jaký má Husův spis „O církvi“ nebo Komenského „Obecná porada o nápravě věcí lidských“. Jako mnohé spisy té doby, je to dílo věnované náboženské tématice. Spis se člení na dvě části. V první je podán výklad specifik táborské nauky. Ve druhé se nachází polemika s Mistrem Janem Rokycanou, představitelem pražského směru husitství. To charakteristické pro táborského teologa Mikuláše je jeho zdůraznění autority Bible a příkladu prvotní církve. Naproti tomu Rokycana zachovává společně s autoritou Písma i důležitost tradice v širším pojetí.

Obsah Mikulášova spisu tvoří pojednání o sedmi svátostech, o očistci a úctě ke svatým a aktuální otázky, kterými jsou užití násilí a vedení války.

Svátosti ve středověku obepínaly celý život člověka od narození až po odchod z tohoto světa. Svátost křtu se týkala narození, biřmování souviselo s dospíváním, manželství s dospělostí a založením rodiny. Vysvěcení kněží měli ve středověké společnosti zvláštní výsadní postavení. Jimi zajišťovaná zpověď a vysluhování večeře Páně, respektive sloužení mše, měly spásný význam pro člověka a byly součástí jeho života v tehdejší společnosti. Poslední pomazání vybavovalo člověka duchovní posilou při jeho odchodu z tohoto světa.

Jako nejdůležitější ze všech sedmi tradičních svátostí vidí Mikuláš svátost večeře Páně, neboť se vztahuje přímo k Ježíšovi, který ji ustanovil. Svátost večeře Páně – s důrazem na přijímání kalicha všemi – zaujímala ústřední místo v husitství. Kalich, v rámci programu vyznačeném čtyřmi pražskými články,  husity napříč všemi směry sjednocoval. Přesto ve způsobu vysluhování svátosti večeře Páně se husité v této svátosti odlišovali. Pro Pražany k večeři Páně se vztahoval bohatý mešní obřad včetně užívání zvláštních liturgických rouch. Táboři konali bohoslužbu zjednodušeným způsobem a bez zvláštního oděvu. O bohoslužbě Táborů i pražských husitů zanechal Mikuláš cenné svědectví ve svém spise. Táboři kladli důraz na zpěv v českém jazyce, čtení z Bible a vzdělavatelské kázání.

V táborském učení se vyskytují důrazy a prvky, se kterými se lze záhy setkat v určité podobě v Jednotě bratrské, která v 15. století vstoupila na scénu vedle většinového utrakvismu. Ale i o sto let později jsou některé táborské důrazy patrné v německé a švýcarské reformaci, která ovlivnila vývoj novodobých dějin Evropy.

Husitství není jen dobou těžce zkoušenou válčením, časem vítězství a porážek, ale i dobou, v níž se rodily odvážné myšlenky, které vyrůstaly z touhy po Boží pravdě a z upřímné víry. To nám dokládá osobnost, zápas a dílo Mikuláše Biskupce z Pelhřimova.

V čase výročí Jana Žižky je užitečné si připomínat jeho statečnou obranu země, ale i si přibližovat myšlenkové zápasy představitelů husitství a celé české reformace.


Říjen L.P. 2019



Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 07.11.2019 01:33 zobrazeno: 7x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus