WebArchiv - archiv českého webu

Kniha o životě a duši Viktora Foerstera

U příležitosti 100. výročí úmrtí tvůrce duchovního umění Viktora Foerstera (1867–1915), bratra hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a přítele a uměleckého druha Františka Bílka, napsal a vlastním nákladem v prosinci 2015 vydal Mgr. Martin Hemelík knihu o tomto pozapomenutém umělci: „Nemám již snad žádného, s kým bych o věcech nebeských mluvil… Životní příběh a dílo zakladatele novodobého českého mozaikového umění Viktora Foerstera“. V první části knihy autor čtenáře seznamuje s životem a mozaikářským a malířským dílem Viktora Foerstera, jehož výstižně charakterizovala spisovatelka Růžena Jesenská: „Viktor Foerster byl člověk – umělec z těch, o nichž se nemluví a jež jdou tiše svojí cestou a sázejí svá nesmrtelná díla skromně a bez nároků, jako strom se sází, a ona díla vytrvají a vykonají své poslání jako stromy, keře a květy, o nichž nikdo neví, kdo jich vysazoval, ale duše vnímavé z nich čerpají osvěžení a dojem krásy a často útěchu od Strahova k Hostýnu, od paláce k paláci zdobil zdi a kameny, rozsvěcuje jim barvy jako okřídlených snů umělec přesný, svědomitý, pokorný vyznavač krásy a poeta ryzího zrna.“ Připomínám, že vůbec poprvé se podrobnější zpracování života Viktora Foerstera objevilo na konferenci „Víra a umění Františka Bílka“ (stejnojmenný sborník byl vydán v roce 2012), kterou uspořádala v roce 2011 k 70. výročí umělcova úmrtí Církev československá husitská.

Druhá část knihy obsahuje výběr z Foersterovy korespondence, kterou jsme s Martinem v posledních deseti letech objevovali po českých archivech a muzeích. Nejpočetněji jsou zastoupené dopisy Františku Bílkovi, se kterým Viktor studoval v ateliéru Maxe Pirnera na pražské Akademii výtvarných umění. Později za Bílkem opakovaně přijížděl do Chýnova, kde si v roce 1901 zařídil dokonce vlastní ateliér. Tady je malá ochutnávka z jednoho z Foersterových dopisů, který Bílkovi napsal v červenci 1892: „Jak vznešená duše člověka. Co vyššího, co krásnějšího, vznešenějšího máme? Můj drahý Františku, jak se těším, jak rád jsem, že o milostech Božských s Tebou mluviti mohu, nemůžeš ani pochopiti. A do toho množství blažených myšlenek a pocitů, vlévá se radost z práce mé, která jest s pomocí Boží požehnávána. Jsme v údolí slzavém, však jak mnoho, jak mnoho pravím, dostává se nám útěchy. Můj drahý Františku, chtěl bych býti kazatelem, často na to myslím, jak vznešený to úkol. S pomocí Pána Boha nejdobrotivějšího, s Jeho svatým požehnáním hlásati Jeho svatou víru, ten paprsek věčně jasný, bez konce a bez proměny.“ 

Druhý významný soubor korespondence tvoří listy s převorem augustiniánského kláštera ve Lnářích P. Aloisem Václavem Majerem (1856–1932) a členem konventu bosých augustiniánů ve Lnářích Josefem Paterou (fráterem Josífkem, 1871–1953). Viktora Foerstera pojilo – obdobně jako Františka Bílka – s oběma osobnostmi blízké přátelství a ve Lnářích opakovaně pobýval a tvořil. „Jedu rád k Vám, je to u Vás jako druhý domov můj, tichý, milý, upřímný. Prosím Vás vyřiďte laskavě mnoho srdečných pozdravů a díků všem milým bratříčkům, zvláště milému bratříčkovi Josefovi za jeho všechnu dobrotu,“ svěřil se v říjnu 1907 Viktor Foerster převoru Majerovi. Poutníci přicházející do Lnář mohou na průčelí klášterního kostela Nejsvětější Trojice dodnes spatřit Foersterovu mozaiku hlavy Krista, kterou pro bosé augustiniány vytvořil.

Bezmála třistastránkovou knihu, která byla vydána v omezeném nákladu, si mohou zájemci zakoupit v prodejně Blahoslav. 

Martin Jindra



Václav Drašnar publikováno: 14.01.2016 04:47 zobrazeno: 831x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus