WebArchiv - archiv českého webu

Martin Jindra: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945

Září roku 1942 bylo pro Českou pravoslavnou církev osudovým měsícem. Ve čtvrtek 3. září 1942 se v zasedací síni Petschkova paláce konalo mimořádné veřejné přelíčení stanného soudu s biskupem Gorazdem, farářem Aloisem Václavem Čiklem, kaplanem Vladimírem Petřkem a předsedou sboru starších pražské církevní obce Janem Sonnevendem. Vynesený ortel zněl: Trest smrti! O den později byli v Praze-Kobylisích všichni zastřeleni (Vladimír Petřek byl popraven 5. září 1942). Mezi zadrženými se ocitly další pravoslavné rodiny, jejichž členové později našli smrt v mauthausenském podzemním bunkru.

V předvečer svátku knížete Václava 27. září 1942, tedy přesně rok po jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě, informoval denní tisk o nařízení Kurta Daluega, kterým byla rozpuštěna Česká pravoslavná církev, zakázána veškerá její další činnost a zabaveno její jmění. O tomto nařízení, kterým byla de facto zrušena církevní ústava a zakázána činnost České pravoslavné církve, už se většina pravoslavných duchovních i někteří laičtí představitelé církevních obcí dozvěděli ve vězeňských celách, neboť byli 26. září 1942 uvězněni v rámci celoprotektorátní zatýkací akce. Nejen těmto událostem se věnuje monografie našeho bratra archiváře Martina Jindry. Autor se ve své knize zaměřil na doposud málo probádané období let 1938–1945. Pravoslavní „Gorazdova směru“ patřili v české společnosti početně spíše k církevním popelkám. Přesto se dokázali nesmazatelně zapsat do dějin protinacistického odboje. Míra perzekuce, která postihla věřící této církve po odhalení sedmi československých parašutistů v pravoslavném chrámu v Resslově ulici v Praze, byla nebývalá. Publikace se toto hojně studované téma snaží nahlížet komplexnějším pohledem, který odkrývá i dosud téměř neznámou kapitolu proněmecké kolaborace jednotlivců z řad duchovních České pravoslavné církve.

Vypjaté období let 1938–1945 však před nás staví řadu dalších otázek, které jsou s existencí této církve spojeny: Jak probíhaly „námluvy“ o její přičlenění pod správu berlínského a německého arcibiskupa Serafima? Jaké další bolesti musela překonávat? Do jaké míry byla nacistickou perzekucí postižena její laická část? Kolik pravoslavných věřících bylo nuceně nasazeno po rozpuštění církve? Jaké pomoci se dostalo pravoslavným rodinám od bratrských církví včetně naší CČS(H)? Na všechny tyto otázky se autor snaží najít odpovědi. Součástí obrazově bohatě vypravené monografie jsou biografické medailony duchovních podílejících se na správě církevních obcí i vybraných perzekvovaných laiků České pravoslavné církve. Závěrečná část knihy obsahuje soubor 35 dosud převážně nepublikovaných dokumentů.

Obálku a snímek autora při prezentaci kníhy v chrámu sv. Cyrila Metoděje najdete v přílohách.  

 

Přílohy:

jpgObálka jpgPrezentace knihy



Václav Drašnar publikováno: 01.09.2015 03:35 zobrazeno: 1165x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus