WebArchiv - archiv českého webu

Zprávy z domova

Zpravodajství s. Zuzany Dvořákové z ERC od poloviny března do současnosti.

           22. března 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Prohlášení ke Dni úcty k počatému životu

Slavnost Zvěstování Páně (25.3.) je zároveň Dnem modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti. V době, kdy se Evropa vážně zabývá demografickou krizí, vystupuje zvlášť do popředí význam úcty k novému životu. Přinášíme při této příležitosti vyjádření České biskupské konference, které poskytl biskup Vojtěch Cikrle jako její delegát pro rodinu.

Prohlášení ke Dni úcty k počatému životu

O slavnosti Zvěstování Páně, 25.3., tedy devět měsíců před Vánocemi, děkujeme každoročně Bohu za největší dar, kterého se lidstvu dostalo: vtělení věčného Slova. V souladu s rozhodnutím České biskupské konference ovšem již déle než deset let chápeme den početí Krista také jako den úcty k počatému životu.

Zdá se, jakoby ve světě terorismu, drog, válek a ekologického ohrožení ztrácel lidský život na své hodnotě. Do popředí zájmu společnosti se dostávají spíše svoboda a rovnost. Svobodu však nelze oddělovat od odpovědnosti a princip rovnosti mezi lidmi je potřeba naplňovat především respektem k právu na život každé lidské bytosti – od početí až po přirozenou smrt.

Církev nemůže rezignovat na svou povinnost stát na straně života. Vážíme si, že součástí ústavního pořádku České republiky jsou také prohlášení: "Každý má právo na život" a "Lidský život je hoden ochrany již před narozením".[i] Nemůžeme proto souhlasit s tím, aby se kvalitě života připisoval větší význam než samotnému životu. Právo na život nelze upřít dítěti se zdravotním postižením ani nemocnému v bezvědomí, který nemá možnost projevit svou vůli.

Připomeňme si na závěr slova instrukce Donum vitae: "Lidský život je třeba chápat jako posvátný, protože už od svého počátku je projevem Božího stvořitelského činu".[ii] Vytváření společnosti otevřené pro přijetí každého života proto křesťané právem považují za povinnost, která vychází z jejich vztahu k Tvůrci. Nemají se však cítit osamoceni, protože, jak zdůraznil papež Jan Pavel II.: "Poslání a odpovědnost za uznání osobní důstojnosti každého člověka a za ochranu práva na život jsou uloženy všem."[iii]

 

[i] Listina základních práv a svobod, čl.6

[ii] Instrukce Kongregace pro nauku víry, I/5

[iii] Posynodní apoštolský list Jana Pavla II. Christifideles laici, 38

 

           22. března 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Martina Jandlová

Neděle - den pracovního klidu

Z pohledu rodinného života je existence společného svátečního dne jedním z důležitých předpokladů pro budování mezilidských vztahů. Tématem "nepracovní" neděle se opět zabývá Evropská unie.

 

Brno: Jak informuje ředitelka Národního centra pro rodinu České biskupské konference Marie Oujezdská, podporou tohoto záměru se bude zabývat První evropská konference na ochranu nepracovní neděle, která se bude konat dne 24.3.2010. Společný den odpočinku umožňuje rodinám trávit čas spolu a účastnit se kulturních, duchovních a společenských aktivit. Neděle navíc posiluje sociální soudržnost našich společností, které byly oslabeny současnou ekonomickou krizí.

Konference oživí debatu o ochraně neděle jako času pro odpočinek trávený s rodinou na evropské úrovni. Je organizována poslanci Thomasem Mannem (EPP, Německo) a Patrizií Toia (S & D, Itálie), spolu s Nadací Konrad-Adenauer-Stiftung. Svoji podporu této konferenci vyjádřilo několik evropských odborových organizací, občanských iniciativ a církví. Slovo bude mít László Andor, nový evropský komisař pro zaměstnanost a sociální věci společně s řadou expertů a poslanců Evropského parlamentu.

Evropská komise brzy představí nový návrh "směrnice o pracovní době". Ve svém původním znění směrnice stanoví, že neděle by měla být "v zásadě" dnem odpočinku pro občany Evropy.

 Více informací se lze dočíst např. na stránkách Národního cetra pro rodinu www.rodiny.cz.

 

           22. března 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Richard Vocel

Proběhlo uvedení hlavní kaplanky vězeňské služby

V úterý 23.3.2010 byli v kostele sv. Vojtěcha v Praze-Dejvicích uvedeni do funkce hlavní kaplanka Vězeňské služby České republiky (VS ČR) Mgr. Květoslava Jakubalová a její zástupce Mgr. Martin Škoda. Zúčastnili se Mons. Josef Kajnek, delegát ČBK pro duchovní službu ve věznicích, Mons. František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus, a Ing. Daniel Fajfr, místopředseda ERC, a další hosté. Ve zprávě naleznete fotografie.

Praha: Slavnost byla rozdělena do dvou částí. První, mluvené slovo a vystoupení vokální skupiny Nsango malamu, otevřela RNDr. Irena Sargánková, CSc., tisková mluvčí ČBK, která všechny přivítala a moderovala slavnost. Úvodní slovo měla Renata Balcarová, předsedkyně Vězeňské duchovenské péče (VDP), představila hlavní kaplanku a jejího zástupce. Vrchní ředitelka kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby plk. PhDr. Radomíra Dlouhá přiblížila statistiku zachycující duchovní situaci ve věznicích. Duchovní služba se stala neodmyslitelnou součástí vězeňského života. 

Zástupce Ministerstva spravedlnosti JUDr. Marek Görges uvedl, že trest bez cesty k nápravě je špatným příkladem. Skutečné vězení bývá uvnitř v člověku. Biskup František Radkovský přislíbil duchovní pomoc a podporu hlavní kaplance a jejímu zástupci. Na patrný rozdíl zdí ve věznici a zdí lidských předsudků upozornil Ing. Daniel Fajfr, M.Th., předseda Rady Církve bratrské a místopředseda Ekumenické rady církví (ERC). Uvedl také, že vězeňské kaple vytvářejí jednotu a ekumenicitu církve.

Dále promluvil Mgr. Bohdan Pivoňka, bývalý hlavní kaplan VS ČR. Poukázal na jednotu církve a všech lidí, kteří se zasazují o dobro společnosti. Znamením jednoty a setkáním s Bohem je Písmo svaté. Symbolicky předal Písmo svaté, a tím i službu, do rukou nové hlavní kaplanky Mgr. Květoslavy Jakubalové, která poté vystoupila se svým projevem.

Hlavní kaplanka poděkovala všem přítomným, zvlášť P. Miroslavu Šimáčkovi, svému duchovnímu učiteli. Pro některé odsouzené se jediným domovem stává věznice, často i opakovaně. Připomněla svého patrona, sv. Pavla, jenž pobýval ve vězení kvůli víře. Vzpomínala na okamžiky, kdy poprvé překročila bránu věznice, aby tam vykonávala duchovní službu.

Přítomné oslovil rovněž Mgr. Martin Škoda, zástupce hlavní kaplanky. Zdůraznil mimo jiné polaritu odsouzených a zaměstnanců vězení, vězení a církve a státu a církve. Kaplan často zápasí o svou duchovní identitu, bojuje v boji víry. Podstatná je důvěra všech a vazba na církev.

Druhou část setkání tvořila bohoslužba slova s doprovodem varhan. Předsedajícím byl biskup Josef Kajnek, který přítomné pozdravil, vedle něho biskup František Radkovský a místopředseda ERC Daniel Fajfr.

Biskup Radkovský v homilii poukázal na vinu, odpuštění a smíření v životě každého člověka. Kaplani předávají duchovní hodnoty odsouzeným. Ve vězení často dochází k obrácení a odpuštění. Ježíš Kristus zná každého člověka a nabízí mu vnitřní osvobození. Následovalo slavnostní vyslání do služby  –  slib Mgr. Jakubalové, Mgr. Škody, modlitba biskupa Josefa Kajneka a místopředsdy ERC Daniela Fajfra. Po pronesení proseb a poděkování udělil biskup Kajnek závěrečné požehnání.

 

           24. března 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

Církev bratrská si v Náchodě připomene 130. výročí založení

Rada Církve bratrské (CB) schválila svolání Konference CB ve dnech 14. a 15. května 2010 do Náchoda, informují o tom internetové stránky www.cb.cz.

Jak uvádí zpráva, v jejím rámci v pátek večer 14. května proběhne mimořádný bohoslužebný program ke 130. výročí založení církve. Slavnostní shromáždění, kterého se může účastnit více jak 300 osob nad rámec konferenčního jednání, ponese název "Stotřicítkou". Vedle ordinačního aktu bude obsahovat kázání předsedy Rady CB Daniela Fajfra, multimediální prezentaci, dramatický skeč a písně.

„Na toto mimořádné shromáždění v Náchodě srdečně zveme nejen okolní sbory, ale i další zájemce z větší dálky. Pozvánky s podrobnějšími informacemi budou k dispozici na sborech,“ uvádí zpráva z jednání Rady CB.

Počátky církve spadají do let 1860-80. V oblasti východočeského města Náchoda vzniklo nejprve lidové probuzení. V r. 1868 vedlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku. V roce 1880 přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu, uvádí www.ekumenickarada.cz.

Církev bratrská je členem Ekumenické rady církví v České republice a České evangelikální aliance.

           26. března 2010, www.christnet.cz, Autor: ČCE

Evangelíci spolu s katolíky nacvičili lidové pašijové hry

Ochotníci z Chrástu, Dýšiny a Plzně zahrají pašijový příběh na Květnou neděli pod širým nebem na farské zahradě evangelického sboru v Chrástu a na Velký pátek v katolickém kostele v Dýšině.

 

Asi dvě desítky amatérských herců převážně z dýšinské katolické a chrástecké evangelické farnosti společně nacvičily příběh umučení Ježíše Krista. „Chceme se podělit o ten dávný a přitom stále aktuální příběh oběti a lásky až do krajnosti i s těmi, kteří pašijím obyčejně nenaslouchají v kostelních lavicích. Také pro herce je to příležitost prožít pašije aktivně,v přímém dotyku s událostmi, o nichž třeba už mnohokrát slyšeli,“ říká autorka a režisérka projektu Marcela Švejdová.

 

Dramatické ztvárnění při dvou chystaných vystoupeních během velikonočních svátků doprovodí písně z folkrockových pašijí Martina Pachnera v podání autora a jeho přátel.

 

Pašijové hry mohou návštěvníci shlédnout na Květnou neděli 28. března od 17 hodin na farské zahradě v Železniční ulici v Chrástu nebo na Velký pátek 2. dubna od 18 hodin v dýšinském kostele.

 

Pašije (z lat. passio – „utrpení“) jsou v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická  čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají.

 

           26. března 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

Dan Drápal zhrnul na seminári v Prahe 27-ročné pastoračné skúsenosti

P R A H A - V Prahe sa v sobotu 27. marca 2010 uskutočnil Seminár o pastorácii s Danom Drápalom, ktorý zhrnul svoje skúsenosti z 27-ročnej pastoračnej praxe. Podujatie zorganizovalo občianske združenie Presbyteriánsky zbor Immanuel v priestoroch Evanjelikálneho teologického seminára v Prahe.

Rečník v šiestich blokoch prednášal o špecifikách pastorácie, piatich služobnostiach v zbore, predstavil 8 základných predpokladov pastoračnej služby a poukázal na význam osobného obrátenia, pokánia a krstu.

Po každom bloku odpovedal hosť seminára na otázky prítomných medzi ktorými boli, okrem členov usporiadateľského zboru, i veriaci z Cirkvi bratskej, Cirkvi Kresťanské spoločenstvá, Evanjelickej cirkvi metodistickej, Armády spásy a ďalších cirkví. Väčšinu z takmer 40 zúčastnených tvorili mimopražskí kresťania.

Počas vyše piatich hodín programu prednášal Dan Drápal i o vzťahu ducha, duše a tela, príčinách neschopnosti zbavenia sa „starého človeka“, porovnal rôzne prístupy v pastorácii, predstavil 4 duchovné zákonitosti a hovoril aj o príčinách problémov kresťanov a odpustení.

V závere podujatia sa bývalý vikár Českobratskej cirkvi evanjelickej a neskôr prvý senior Kresťanských spoločenstiev pomodlil za prítomných a ich službu v pastoračnej oblasti. Dan Drápal vyštudoval Evanjelickú bohosloveckou fakultu J. A. Komenského v Prahe a v súčasnosti pôsobí ako prekladateľ a šéfredaktor mesačníka Konzervativní listy.

Zvukové záznamy z prednášok zo seminára sa nachádzajú na internetovej stránke www.immanuelsbor.cz.

Zprávy z ČTK:

 

           22. března 2010, Ruská pravoslavná církev převzala Novoděvičí klášter

           26. března 2010, O Velikonocích se bude opět veřejně číst z bible

           http://cs.christiantoday.com/article/dominik-duka-chce-otevrit-cirkev-lidem-seznamit-je-s-bibli-a-zbavit-je-predsudku-vuci-cirkvi/16638.htm

           http://cs.christiantoday.com/article/podle-joela-rumla-erc-v-cr-vyroky-mirka-topolanka-neublizi-cirkvim-ani-krestanstvi/16613.htm

           http://cs.christiantoday.com/article/jan-fischer-ocenil-pusobeni-kardinala-miloslava-vlka-v-cirkvi/16625.htm

 

           29. března 2010, www.ekumenickarada.cz, Autor: http://chrast.evangnet.cz

V Chrástu zahráli pašijový příběh pod širým nebem

Evangelíci z chrásteckého sboru spolu s katolíky ze sousední farnosti v Dýšině nacvičili pašijové hry.                   V premiéře je veřejnosti představili na Květnou neděli 28. dubna 2010 na farské zahradě v Chrástu.

Asi dvě desítky amatérských herců převážně z dýšinské katolické a chrástecké evangelické farnosti společně nacvičily příběh umučení Ježíše Krista pod vedením Marcely Švejdové. Chceme se podělit o ten dávný              a přitom stále aktuální příběh oběti a lásky až do krajnosti i s těmi, kteří pašijím obyčejně nenaslouchají              v   kostelních lavicích. Také pro herce je to příležitost prožít pašije aktivně, v přímém dotyku s událostmi, o nichž třeba už mnohokrát slyšeli, vysvětluje smysl netradičního počinu Marcela Švejdová.

Dramatické ztvárnění doprovodil písněmi z vlastních folkrockových pašijí Martin Pachner.

Další vystoupení soubor plánuje v kostele v Dýšině na Velký pátek od 18 hodin a na Noc kostelů, která proběhne 28. května 2010.

Pašije (z lat. passio utrpení) jsou v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Označují          se tak buď přímo evangelní vyprávění nebo příběhy, dramatické hry, liturgická  čtení či hudební skladby, které se jimi inspirují a toto téma zpracovávají.,

           29. března 2010, www.ekumenickarada.cz

Co je podstatné v evangelické liturgice?

Tuto otázku si položí účastníci jarního studijního setkání, pořádaného evangelickou iniciativou Coena, které proběhne 22.-24. dubna 2010 na faře ČCE v Krouně. Hlavním přednášejícím bude profesor Pavel Filipi, který představí hlavní teze své připravované knihy.

Setkání začne ve čtvrtek 22.4. večerní modlitbou v 19 hodin a skončí v sobotu dopoledne eucharistickou             bohoslužbou a obědem. Hlavní přednášku s koreferáty zarámují diskuse a denní modlitby.

Zájemci se mohou přihlásit u krounského faráře Davida Sedláčka (e-mail: sedl.david@centrum.cz, mobil: 603 186 128). Bližší informace včetně podrobného programu budou dostupné na http://coena.edunix.cz.

           29. března 2010, www.ekumenickarada.cz

Praha čte Bibli - aktualizováno

V rámci akce Celonárodní čtení Bible 2010 se 29. až 31. 3. 2010 bude konat od 16 do 19 hodin na Jungmannově nám. v Praze 1 (před knihkupectvím Paulínek) veřejné čtení z různých překladů Bible. Veřejné čtení Bible bude pokračovat ve čtvrtek 1. dubna v Městské knihovně v Praze slavnostním večerem. V dramatickém pásmu tu budou Bibli číst přední čeští herci Josef Somr, Jaroslava Kretschmerová, Petr Forman a Lucie Trmíková .

Záštitu nad tímto večerem převzal předseda vlády pan Jan Fischer a primátor hlavního města Prahy pan Pavel Bém. Další informace o Celonárodním čtení Bible 2010 získáte na www.cteni.bible21.cz nebo ve facebookové skupině www.facebook.com/#!/group.php?gid=324927872280&ref=ts. Informace o čtení Bible                   v Praze naleznete naleznete na: www.bible21.cz/nonstop_cteni/praha

Zájemci, kteří by se chtěli zapojit do veřejného čtení Bible v Praze v pondělí až středu, se mohou přihlásit na webu: http://praha.pocketrocket.cz nebo se můžete emailem přihlásit podle dne, na který přijdete,:

pondělí 29.3. Pavel Černý, pavel.cerny(zavináč)cb.cz

úterý 30.3. Tomáš Božovský, tomas.bozovsky(zavináč)kaes.cz

středa 31.3. Saša Flek, sasa.flek(zavináč)gmail.com

           29. března 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Noc kostelů pod záštitou předsedy ČBK

Letos se k projektu Noc kostelů, který měl svou premiéru v České republice loni, připojily všechny diecéze, proto mu svou záštitu poskytl i předseda České biskupské konference, olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Praha: Po úspěšném prvním ročníku původně rakouského projektu Noc kostelů v loňském roce u nás, kdy možnost vstoupit večer do prostředí kostelů, klášterů a modliteben s nabídkou zajímavého a neobvyklého programu využilo na 92 000 návštěvníků, se letos otevřou pro zájemce další kostely a modlitebny na území České republiky.

Vůbec první Noc kostelů proběhla v roce 2005 ve Vídni a během čtyř let se spontánně rozšířila do celého Rakouska. V roce 2009 "překročila hranice" a do této iniciativy se zapojily kostely a modlitebny v brněnské           a plzeňské diecézi.

Noc kostelů má ekumenický charakter a zatím se do příprav zapojilo osm křesťanských církví: Církev římskokatolická, Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Církev pravoslavná, Bratrská jednota baptistů, Evangelická církev metodistická a Církev starokatolická.

Letos se bude v České republice a Rakousku konat Noc kostelů v pátek 28.5.2010 a připojit se mohou všechny kostely a modlitebny na území České republiky, které budou respektovat cíle a teze projektu.

"Je to pro mne vždy velká radost, když mohu udělit záštitu projektům, v nichž se věřící snaží společně              se všemi lidmi dobré vůle nabídnout něco hodnotného naší veřejnosti. V projektu Noc kostelů tuto nabízenou hodnotu vidím v možnosti představit veřejnosti konkrétním způsobem souvislost víry a umění, poukázat na jeden z atributů Boha, a tím je krása. Navíc je to také příležitost, kdy můžeme připomenout kořeny naší civilizace, což od nás naše společnost očekává," řekl při této příležitosti arcibiskup Jan Graubner.

 

           30. března 2010, www.christnet.cz

Tématem setkání křesťanských zdravotníků budou " Etické problémy ve zdravotnictví"

Arcibiskupství pražské, Pastorační středisko, Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského                a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze zvou na setkání křesťanských zdravotníků, které se bude konat 15. května v kostele svatého Karla Boromejského, v Praze. Ústředním tématem setkání budou etické problémy ve zdravotnictví.

Setkání zahájí mší svatou v kostele sv. Karla Boromejského otec biskup Václav Malý- Poté bude prostor pro referáty, se kterými vystoupí PhLic. Kateřina Lachmanová, Th.D. na téma Specifické přínosy křesťanské etiky, ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. na téma Svědomí - soudce nebo pomocník?, MUDr. Dagmar Pohunková    a její referát na téma Terminální etika - aneb proč odpor k eutanazii?, Etické problémy umělého oplodnění–        M. Paula budou tématem ThLic. Věry Halabicové, SCB a také ThLic. Petr Štica, Th.D. pohovoří na téma Kam až sahá naše odpovědnost za druhé? . Odpoledne bude mít avůj příspěvek Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D na téma Jak uneseme svou nedokonalost a svá selhání? . Po skončení referátů se bude konat panelová diskuze, informuje Mgr. Martin Hofr. Konferenci garantuje LK a ČAS, je ohodnocena kredity. Účastnický příspěvek dobrovolný. Zváni jsou všichni bez rozdílu vyznání.

 

           30. března 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

ČEA a KMS vyhlásily 9. května 2010 za Den modliteb za volby do Poslanecké sněmovny

Česká evangelikální aliance a Křesťanská misijní společnost vyhlásily na neděli 9. května 2010 Den modliteb za volby do Poslanecké sněmovny, informují o tom internetové stránky www.ea.cz.

Cílem této iniciativy je pozvat české křesťany k osobním i společným modlitbám za nadcházející parlamentní volby. „Prosíme kazatele, pastory, faráře a další vedoucí, aby k modlitbám povzbudili účastníky bohoslužeb, popř. aby uspořádali i mimořádné modlitební setkání,“ uvádí výzva.

V neděli 9. května 2010 od 16:00 do 18:00 hod. proběhne v pražském kostele sv. Salvátora, Praha 1-Staré město mezidenominační modlitební shromáždění.

 

30. března 2010, http://cs.ecumenicalpress.com, Autor: Kamil Sedláček

Delegace slovenské ECAV navštívila Českobratrskou církev evangelickou

Delegace slovenské Evangelické církve přijela na pozvání Synodní rady a Ústřední církevní kanceláře ČCE.

Ve dnech 26. – 27. března 2010 sedmnáctičlenná delegace Generálního biskupského úřadu (GBú) Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku (ECAV) pod vedením generálního biskupa Miloše Klátika a ředitele GBú Dušana Vagaského navštívila v rámci pracovní návštěvy Českobratrskou církev evangelickou (ČCE). Stalo se tak na pozvání Synodní rady a ústřední církevní kanceláře ČCE, informují internetové stránky ECAV.

Na úvod přivítal slovenskou delegaci synodní senior ČCE Joel Ruml, synodní kurátorka Lia Valková a vedoucí tajemnice ústřední církevní kanceláře ČCE Lydia Gallusová. Hosté se seznámili s historií a současností ČCE, setkali se s pracovníky ústřední církevní kanceláře ČCE a prohlédli si prostory, kde kancelář a synodní rada ČCE sídlí. Poté následovaly rozhovory jednotlivých pracovníků obou institucí podle pracovního zařazení za účelem výměny informací a zkušeností.

V sobotu 27. března dopoledne členy delegace přivítal Slovenský evangelický a. v. církevní sbor v Praze V Jirchářích. Za doprovodu sborového faráře Dušana Tilingera a presbyterky Janky Halukové hosté prošli sborové prostory, především chrám sv. Michala, kde shlédli výstavu Cesty a proměny Bible a prezentaci Kollárovy a Lutherovy společnosti, dále zahradu za kostelem, která slouží jako místo konání různých akcí, a sborovou síň. Na závěr svého pobytu v Praze pak slovenská delegace navštívila na Pražském hradě výstavu Umění české reformace (1400 – 1627).

 

           31. března 2010, www.christnet.cz

V Plzni U Branky bude znít na Velký pátek Bible

Letos podruhé se Plzeňané připojí k Celonárodnímu čtení Bible. Na Velký pátek budou znít v Plzni U Branky po celých 24 hodin biblické texty z nejnovějšího biblického překladu, tzv. Jeruzalémské Bible.

Desítky lidí se na Velký pátek 2. dubna 2010 opět zapojí po desetiminutových úsecích do četby spisů Nového zákona. Například plzeňský biskup František Radovský své jméno připsal na sobotní 11. hodinu. Západočeská metropole se tak připojí k sedmi desítkám měst, kde letos podruhé proběhne akce s názvem Celonárodní čtení Bible.

Pořadatelé z plzeňských křesťanských církví pro tento rok zvolili nejnovější český překlad Knihy knih, tzv.           Jeruzalémskou Bibli. Na jejím převodu do češtiny se významnou měrou podílel i nový primas české katolické církve Dominik Duka. „Veřejné čtení Bible jsme loni zkusili poprvé. Přestože se čte i celou noc, rozpis zájemců byl už před začátkem zaplněn do posledního místa a účastníci sami přišli s návrhem netradiční akci                 zopakovat. Naslouchání známým i méně známým biblickým pasážím nám může pomoci přiblížit se poselství Velikonoc, nejvýznamnějších křesťanských svátků,“ říká Karel Řežábek za plzeňské křesťanské církve. Akce začne 2. dubna v 16 hodin a skončí druhý den, na Bílou sobotu, ve stejný čas. Kolemjdoucí si budou moci             u stánku také zakoupit různé překlady Bible.

Záštitu nad druhým Celonárodním čtením Bible převzal premiér ČR Jan Fischer. První ročník této akce proběhl v návaznosti na vydání nového českého překladu Bible (Bible 21) o Velikonocích 2009. Tehdy se spontánní akce zúčastnilo několik tisíc čtenářů z 84 měst České republiky, z nichž v jedenácti se podařilo za tři dny a tři noci přečíst Bibli celou. Letošního ročníku této iniciativy se podle posledních zpráv zúčastní církve, občanská sdružení, knihovny a městské úřady ve více než 70 městech.

Další informace za plzeňské ekumenické setkávání podá Karel Řežábek, pastor Křesťanského společenství Plzeň nebo Karel Šimr@evangnet.cz.

           1. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

Terry Brown v prednáške pre podnikateľov: Najvplyvnejšou postavou histórie ľudstva bol Ježiš            Kristus

P R A H A - Na stretnutí služby pre podnikateľov PrimeNet bol v pondelok večer hlavným rečníkom jej riaditeľ Terry Brown pôvodom z amerického Arkansasu. Témou jeho prednášky bolo „Ako sa stať osobou, ktorá má vplyv“.

Rečník v úvode vymenoval niektoré postavy histórie, ktoré pozitívne či negatívne ovplyvnili chod dejín. Navplyvnejšou osobou je podľa neho Ježiš Kristus. „Nemal žiadne formálne vzdelanie, nemal politickú moc, nebol žiadny generál, ale Jeho život zmenil dejiny. Keby ste jeho 33-ročný život vymazali tak by dejiny nemali zmysel.“

Počas svojej prednášky sa zameral na 3 veci, ktoré podľa neho charakterizovali život Ježisa: charakter,          zameranie na výchovu ľudí vo svojom okolo a zameranie na poslanie, ktoré prišiel naplniť.

„Nový zákon je spoľahlivý historický dokument a vraví, že Ježiš nikdy neurobil nič zlého, nikdy nehrešil. Jeho charakter bol dokonalý,“ povedal a dodal, že Ježiš Kristus ovplyvňoval tým kým bol a ako žil. Charakter vystihuje kým sme a ako žijeme, Terry Brown poukázal na spoľahlivosť, poctivosť, slušnosť, pravdovravnosť, schopnosť brať veci vážne a zaujímať sa o potreby iných.

Ježiš rozvíjal ľudí, neboli to hviezdy, ale venoval im čas. Trénoval ich pre misiu, naprával ich, dal im víziu, počúval ich, slúžil im, bol im mentorom a títo ľudia sa stali ľuďmi čo mali vplyv na dejiny, uviedol.

Rečník vyslovil názor, že podnikatelia majú najväčší vplyv, keď pomáhajú ľuďom a rozvíjajú ich. „Každý z nás má určitý potenciál, ktorý je väčší než využívame. Ak sa chcete do hĺbky dozvedieť ako byť niekomu            mentorom prečítajte si evanjelia Matúša, Marka, Lukáša a Jána. Sú to študijné materiály ako byť mentorom..“

„Ježiš svoj čas i energiu venoval tomu, čo bolo pre Neho dôležité,“ uviedol Terry Brown a citoval z Evanjelia podľa Lukáša 19:10. „Syn človeka prišiel, aby hľadal čo bolo stratené - to bola Ježišova misia na svete. Ježiš sa rozhodoval ako využívať svoj čas s ohľadom na svoje poslanie. S kým bude tráviť čas, rozhodoval sa kam ísť a kam nie, aj čo tam bude robiť. Vychádzal z poslania, z formulacie životnej misie. Mať hlavný cieľ kam ísť a čo robiť je pre obchod kľúčové. Ježišovo poslanie má vplyv i po 2000 rokoch.“

Každý z nás má určitý potenciál, ktorý je väčší než využívame. Ak sa chcete do hĺbky dozvedieť ako byť niekomu mentorom prečítajte si evanjelia Matúša, Marka, Lukáša a Jána. Sú to študijné materiály ako byť mentorom..

Terry Brown

Terry Brown sa počas svojej prednášky podelil o zážitky zo svojho života i príbeh svojho osobného obrátenia počas jedného nedeľňajšieho kázania v arkansasskom zbore, kedy prijal Ježiša ako svojho osobného Spasiteľa.

V úplnom závere prednášky pozval rečník podnikateľov a zúčastnených ku modlitbe za prijatia Ježiša Krista ako osobného Spasiteľa, ktorú sa spolu s nimi pomodlil. „Modlitba znie jednoducho, ale ak ste sa ju modlili úprimne Ježiš sľubuje, že ak Ho pozveme, tak On príde,“ dodal na záver a odpovedal na otázky prítomných.

 

           2. dubna 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi, Autor: Ladislav Dvořák (ldv) , Tomáš Pavlíček (tpa) ,                  Marián Vojtek (mvo)  

Joel Ruml: Ježíšův příběh nepatří do minulosti

O Velikonocích si křesťané na celém světě připomínají Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání. „Mně se zdá,        že někdy s Velikonocemi a vůbec už nemluvím o letnicích, o svatodušních svátcích máme rozpaky jako společnost nebo jako lidé, kteří teď žijeme,“ řekl Rádiu Česko synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. 

„To Ježíšovo směřování ke konci nebo k etapě, na které je kříž jako memento, když nevinný končí, je v prvé řadě křesťany pojímáno jako obraz božího rozhodnutí ne se nějak trýznit nebo trestat, ale božího rozhodnutí pomoci člověku. To je tím obrazem paradoxu: nevinný na kříži a zároveň obrazem důsledku boží lásky. Pán Bůh chce, aby člověk poznal, že k němu patří jako jeho stvoření, ale Pán Bůh chce, aby jeho stvoření              nehynulo smutky a zmatky a třeba i nezvládáním základních životních rolí,“ dodal Ruml.

„Pán bůh chce, abychom opravdu žili tento život jako dar, jako něco, co máme naplňovat, z čeho máme mít     radost, za co máme být vděčni, a tím vlastně proměňovat život celého světa,“

Ježíš byl podle bible ukřižován v pátek, třetí den vstal z mrtvých.

„Jádrem velikonoční zvěsti, Ježíšův příběh, není událost, která je uzavřena do minulosti, že nepatří                   do             minulosti, že Ježíš se setkává se mnou stejně jako s kdekterým posluchačům, který o to stojí, staví se vedle mě        a chce mě vést dobrou cestou,“ uvedl Ruml v našem vysílání.

 

           2. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

Daniel Fajfr: Veľký piatok je o radikálnej premene človeka

P R A H A - V piatok dopoludnia 2. apríla 2010 kázal na veľkopiatkovom zhromaždení v pražskom zbore Cirkvi bratskej (CB) na Soukenickej ulici 15 predseda Rady CB Daniel Fajfr, zhromaždenie viedol kazateľ zboru Pavel Černý.

Veľkonočné udalosti sú, podľa neho, o dvoch dejstvách: Ježiš je nevinný, odsúdený, a popravený, ale              napokon vzkriesený a prijatý Bohom. Hrozný koniec Majstra a nedeľné ráno, čo zmenilo život. „Veľký piatok nevnímame oddelene, piatok a nedeľa patria k sebe.“

"Ako súvisí golgotská udalosť s nami ľuďmi? Čo chcel Boh povedať, že schoval slnko?" opýtal sa a povedal, že keď prichádza ku prírodným úkazom, tak v ľuďoch je pocit neschopnosti tomu zabrániť a nasleduje          úprimnosť voči sebe samému. Tma spôsobuje, že nevidíme okolo seba. Je i duchovná tma, keď človek            nerozumie     o čom je život, dodal.

Ako pokračoval, zatmenenie slnka trvá na chvíľu a je to vtedy, keď sa medzi zem a slnko dostane mesiac. Duchovná tma je však večná a nakoniec človeka pohltí, je to vtedy ak sa medzi človeka a Boha dostane hriech.

Predseda Rady CB citoval z diela Jiřího Wolkera – Balada o nenarozeném dítěti: „Já nejsem žena, já jsem hrob.“ V ďalšej časti kázne poukázal na to, že v civilzovanej Európe sa vedú debaty o tom, „kedy je človek človekom“. Najprv v tele matky a potom i na konci života, kedy ho všetko bolí. Konštatoval, že ak nevnímame život ako Boží dar, tak potom sa deje to, že človeka môžeme zabiť.

„Žijeme v krajine, kde sa popiera život. Nikto nás ku tomu nenúti a ešte si to aj uzákonime,“ povedal a dodal, že zákon smrti je tma, ktorá obklopila Krista.

„Som rád, že na Veľký piatok nemusím hovoriť len o temnote a smrti“, dodal, že to však musí na veriacich dopadnúť, aby vedeli oceniť lásku a milosť.

„Veľký piatok je o radikálnej premene človeka. Moja ja umiera, prethuje sa kontinuita,“ povedal rečník. „Nastáva zmena vlády, končí vláda môjho ja.“

Veľký piatok nevnímame oddelene, piatok a nedeľa patria k sebe

Daniel Fajfr

Poukazujúc na apoštola Pavla, ktorý vravel, že je spolu s Kristom ukrižovaný položil rečnícku otázku: „Prežili ste už svoju vlastnú smrť? Aké to bolo? ... hovorím o sebe a o vás. Úplné odseknutie od živého Boha... srdce je choré, keď dotlčie je koniec. Len Kristova obeť môže očistiť naše srdiečko,“ dodal kazateľ.

Daniel Fajfr v závere kázne odcitoval z balady Jiřího Wolkera posledný verš: „Slunce na zemi svítilo a stromy zůstaly lysé, lidé se na zemi milují a láska nenarodí se. Nenarodí se?“

„Čo tým chcel básnik povedať? Áno verím v lásku, je možné milovať. Lásku s veľkým „L“, ktorú Boh zjavil          na golgotskom kríži, keď nechal ukrižovať za moje i Tvoje hriechy svojho jediného Syna... Láska sa už narodila,“ podľa predsedu Rady CB je evanjeliom Veľkého piatku to, že ak sme s Kristom umreli, znamená to,         že sme         s Ním už boli vzkriesený a že sme s Ním povstali k novému životu.

 

           3. dubna 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi, Autor: Eva Hůlková

Pod bodem nula

"Politická kultura v Česku je hluboko pod bodem nula" - řekl Českému rozhlasu emeritní pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk. Na neutěšený stav podle kardinála ukazuje charakter dialogů, sporů a diskusí, které          se       v českém veřjeném a politickém prostoru vedou. 

Kardinál Vlk neopomene zdůraznit, že on už v minulosti varoval: zdejší politická, ale i společenská kultura míří někam, kde to nebude únosné. A podle kardinála jsme v období, kdy tato neúnosnost vrcholí.

Miloslav Vlk: „Není tady program vnášet určité duchovní hodnoty do společnosti. A na tom by se měli sjednotit politici i s církvemi. Protože tímto způsobem to dál nepůjde! A zvláště když se podíváme na mladou generaci, na školy, s jakou výbavou půjdou do života, a odhadujeme, jak společnost povedou, tak si myslím, že hodně lidí může mít trochu strach z budoucnosti...“

Když mluví vysoký představitel církve o potřebě většího zakořenění duchovních hodnot v politice a ve společnosti obecně, jak chce tímto voláním oslovit převážně sekulární českou veřejnost?

Miloslav Vlk: „Duchovní hodnoty, to znamená takové hodnoty, které každý - ateista nebo věřící - musí               akceptovat. Protože každý z nás ve svém nitru má vtištěné určité kódy a určitou identitu - bez ohledu na to, jestli je věřící nebo nevěřící. A je třeba, aby ty hodnoty tomuto odpovídaly. Co myslím: například respekt              k               důstojnosti druhého člověka (samozřejmě my věřící víme, že důstojnost rovná pro všechny vyrůstá z toho, že jsme všichni tvorové Boží). Nebo - když to řeknu sekularizovaným slovem - solidarita. Člověk je tvor společenský, říkal Aristoteles, a to je zapotřebí rozvíjet! Bez toho člověk není tím, čím má být. Takže takvéto hodnoty - a to věřící i nevěřící uzná. Otázka dialogu, způsobu rozhovoru s druhým, snaha vyslechnout toho druhého a zkonfrontovat svou pravdu s pravdou druhého... Empatie, tzn. vcítit se - toto všechno patří k identitě člověka. Jsou to hodnoty, které se nemusejí označovat, etiketovat, jako církevní hodnoty. To jsou obecně          lidské hodnoty, které souvisejí s podstatou člověka.“

Specifická zodpovědnost politiků se odvíjí z faktu, že jsou - jak říká kardinál - kriteriální osobnosti. To             znamená, že se lidé s jejich chováním identifikují nebo se podle něj řídí. Na toho, kdo má postavení, moc a funkci, je prostě vidět. A svým konáním se podílí na tvorbě atmosféry ve společnosti, na životním pocitu lidí. Toho by si politikové měli být důsledně vědomi, zdůrazňuje kardinál Miloslav Vlk.

A široké veřejnosti připomíná papeže Benedikta XVI. který při své návštěvě naší země mluvil o hledání pravdy. Tady je podle kardinála naše slabina, neboť základní pravdy, důležité pro život jedince a společnosti, nehledáme, neidentifikujeme, a kloužeme úplně po povrchu.

 

           4. dubna 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi,  Autor: Lenka Svobodová

V čele vězeňských kaplanů stojí žena

Česká vězeňská duchovenská služba je v okolních evropských zemích s tzv. vyspělým vězeňským systémem oceňována pro svůj mimořádný ekumenický rozměr. Po třinácti letech stojí v čele kaplanů pracujících                ve vězení žena. 

Minulý týden byla slavnostně uvedena do funkce nová hlavní kaplanka Vězeňské služby České republiky Květoslava Jakubalová. Do mužské věznice v Rýnovicích nedaleko Jablonce nad Nisou začala docházet už před šestnácti lety:

„Tehdy to byli vesměs muži, kteří chodili do vězení, takže tam i při tom přijetí bylo cítit rozpaky, jestli žena vůbec v mužské věznici se zvýšenou ostrahou má co dělat a jestli mi tedy mají dát svůj souhlas.“

Mezi čtyřiatřiceti profesionálními vězeňskými kaplany z různých církví je dnes šest žen a všechny působí právě v mužských věznicích. Podle Květy Jakubalové se muži ve výkonu trestu právě jim rádi otevřou a snáze řeknou, co je trápí. To, že ve funkci hlavního vězeňského kaplana střídá evangelického faráře Bohdana Pivoňku žena, je o to zajímavější, že Květa Jakubalová pochází z římskokatolické církve. Není tedy knězem, ale jen pastorační asistentkou.

„Když jsem to slyšela poprvé, že vůbec někdo má takový nápad, tak jsem si říkala, že by to pravděpodobně vůbec neprošlo, ale nakonec mě velice překvapilo, že biskupové se vyslovili, že pro ně to problém není. Nejedná se totiž o svátostné úkony, ale víceméně o manažerskou činnost.“

V České republice vedle sebe ve věznicích pracují malé i velké církve se stejnými právy a povinnostmi, což je ve srovnání s okolními státy velký úspěch. Profesionální duchovenskou službu pro odsouzené ve výkonu                    trestu zavedla v roce 1997 ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová.

„Určitě je třeba pokračovat v tom, o co se snažil už můj předchůdce, aby každá věznice mohla mít svého           kaplana, nebo dva na kratší úvazek, protože hlídáme i to ekumenické rozložení. A kaplani by chtěli participovat na některých programech vězeňské služby a zapojit se do týmů různých specialistů, tak v tom je chci také podporovat.

A do budoucna by bylo ideální, kdybychom mohli více ošetřit přechod z vězeňské péče, kde kaplan třebas několik let toho člověka doprovází, někam do sboru nebo do farnosti, kde by našel zázemí a společenství.        Má záznam v rejstříku trestů, velmi obtížně zvláště v dnešní době shání zaměstnání, navíc mívá dluhy, a pokud nemá rodinu, která by mu v těch začátcích pomohla, tak je to skutečně heroický výkon to zvládnout.“

Zprávy ČTK:

           Na Velký pátek volno nebude, sněmovna nestihla schválit zákon

           V Brně začala největší přehlídka duchovní hudby v Česku

           http://cs.christiantoday.com/article/v-lete-vyjde-vodeodolna-bible-k-prodeji-jsou-i-bible-v-dzinovine/16664.htm

 

           6. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Aleš Pištora

Kardinál Vlk se setkal s ministrem zahraničních věcí a místopředsedou senátu

Minulý týden se kardinál Miloslav Vlk setkal s ministrem zahraničních věcí Janem Kohoutem a místopředsedou Senátu Petrem Pithartem. Ještě předtím, než předá úřad svému nástupci, se sejde s několika dalšími významnými osobnostmi. Na konci týdne navštíví prezidenta Václava Klause.

Ministr zahraničních věcí Jan Kohout přijal kardinála Vlka, aby mu na konci jeho funkčního období poděkoval za přínos k rozvoji české společnosti, ale také za podporu dobrých mezinárodních vztahů. Je známo, že kardinál Vlk se dlouhodobě angažuje také na mezinárodním poli. Pražský arcibiskup jako kardinál, který má své povinnosti také v rámci univerzální církve, přispívá k lepšímu porozumění mezi katolíky jednotlivých národů. Známý je jeho důraz na rozvoj a integraci Evropské unie, ale také jeho zásadní příspěvek ke smíření Čechů a Němců. Ministr zahraničních věcí Kohout hovořil s emeritním arcibiskupem pražským také o své plánované cestě do Vatikánu, která se má uskutečnit na konci dubna.

S místopředsedou Senátu Petrem Pithartem se kardinál Vlk sešel k přátelskému rozhovoru, aby navázali na dobré kontakty z minulých let. Kardinál Vlk v poslední době vícekrát oceňoval pozitivní úlohu Senátu v českém politickém životě jako instituce, která stabilizuje a přispívá ke kultivaci naší neklidné politické scény. Před časem to byl  předseda Senátu Přemysl Sobotka, který kardinálu Vlkovi vyjádřil poděkování za jeho přínos k veřejnému životu.

           8. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Aleš Pištora

Kardinál Vlk se setká s prezidentem Klausem

Kardinál Miloslav Vlk se v pátek 9.4.2010 setká na Pražském hradě s prezidentem České republiky Václavem Klausem. Poté společně zahájí výstavu "Benedikt XVI. v České republice", která připomene nedávnou návštěvu Svatého otce.

Praha: Slavnostního zahájení výstavy fotografií "Benedikt XVI. v České republice", která se pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause a předsedy ČBK Jana Graubnera koná na Pražském hradě v kapitulní knihovně Mladotova domu, se zúčastní také olomoucký arcibiskup Jan Graubner a řada dalších osobností.

Třicet velkoformátových fotografií olomouckého fotografa Filipa Kotka návštěvníkům výstavy poskytne průřez událostmi spojenými s návštěvou papeže Benedikta XVI. v České republice ve dnech 26.-28. září 2009. (TS ČBK, ap)

           8. dubna 2010, www.christnet.cz

Systémová revitalizace židovských památek potrvá do roku 2013

V České republice byl slavnostně zahájen „Projekt revitalizace židovských památek“. Stalo se tak v jičínské synagoze, kde rozhodnutí o přidělení dotace ve výši 279 682 893 z Integrovaného operačního programu 5.1. převzal předseda Federace židovských obcí v České republice Jiří Daníček z rukou ministra kultury prof. Václava Riedlbaucha.

Nositelem projektu je Federace židovských obcí v ČR, která v současné době sdružuje deset židovských obcí a další přidružené židovské organizace a spolky. Hlavním cílem projektu je vytvoření koordinované, odborně a metodicky řízené prezentace židovské kultury jako jedinečného kulturního dědictví ČR. Díky Integrovanému operačnímu programu 5.1, jehož motto zní „Vracíme památky do života“, vznikne na území sedmi krajů síť deseti oblastních center židovské kultury, která budou poskytovat kulturní a vzdělávací služby pro odborníky i širokou veřejnost. Vznik oblastních center se plánuje v Úštěku, Jičíně, Brandýse nad Labem, Plzni, Březnici, Nové Cerekvi, Polné, Boskovicích, Mikulově a Krnově, informuje server místnikultura.

V ČŘ se do dnešního dne uchovalo na 90 synagog, které mají památkovou hodnotu, dále přibližně 150 dalších budov památkové povahy (školy, obecní domy, rabináty, špitály, mikve) a na 350 židovských hřbitovů. Z nich byly vybráno celkem 15 stavebně a historicky nejcennějších objektů, které čeká v rámci projektu židovských památek revitalizace, zpřístupnění a využití ke kulturním i vzdělávacím účelům. V revitalizovaných památkách židovské kultury, mezi které jsou zahrnuté synagogy, sídla bývalých obcí, rabínské domy, bývalé židovské školy a další objekty, budou probíhat výstavy, přednášky, koncerty, literární večery, filmové projekce a divadelní představení. Plánovaný termín dokončení projektu Revitalizace židovských památek je září 2013.

 

           9. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Ukázali jsme svou lepší tvář

Dnes odpoledne (9.4.2010) byla slavnostně zahájena výstava "Benedikt XVI. v ČR", nad kterou převzali záštitu prezident Václav Klaus a předseda České biskupské konference Mons. Jan Graubner. Třicet velkoplošných fotografií Filipa Kotka návštěvníky vrací do mimořádné atmosféry setkání s papežem Benediktem XVI. v ČR v září 2009.

Praha: Nádherný prostor kapitulní knihovny Mladotova domu je důstojným rámcem pro citlivý výběr z fotografií, kterými Filip Kotek zachytil návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. v naší republice ve dnech 26.-28.9.2009. Výstavu spolupřádá Kancelář prezidenta republiky a Česká biskupská konference. Autor výstavy byl oficiálním fotografem ČBK a měl tedy jako jeden ze tří fotografů možnost dokumentovat návštěvu Svatého otce v jeho bezprostřední blízkosti.  

Slavnostní zahájení, kterého se účastnil prezidentský pár, kardinál Miloslav Vlk, arcibiskupové Jan Graubner, Dominik Duka a Diego Causero, apoštolský nuncius v ČR, a řada dalších osobností, uvedl pan David Šebek z tiskového oddělení Kanceláře prezidenta republiky.

 Jako prvnímu udělil slovo autorovi, olomouckému fotografovi Filipovi Kotkovi. "Fotografie, které vám zde představuji, jsou výsledkem třídenního maratonu a jsou svědky úžasné atmosféry, která provázela celou návštěvu papeže Benedikta XVI. v České republice," řekl a přiznal, že realizace výstavy v prostorách Pražského hradu je pro něj víc než splněný sen. Vyjádřil naději, že výstava bude pro návštěvníky stejným přínosem, jako byly pro něj tři dny strávené v blízkosti papeže.

 Na něj navázal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Přivítal příležitost znovu poděkovat všem, kdo se podíleli na přípravách návštěvy Svatého otce, která zanechala v celé zemi kladnou odezvu a byla opravdovým přínosem nejen pro církev, ale i pro celou společnost. "Ukázalo se, že dokážeme být i jiní než v obyčejných všedních dnech, každý z nás nabídl svou lepší tvář a mým velkým přáním je, aby tak tomu  bylo častěji, nejen při tak mimořádných příležitostech, jako je návštěva Svatého otce," zdůraznil arcibiskup Graubner. Jménem biskupské konference vyjádřil zcela konkrétně vděčnost panu Jindřichu Forejtovi,  řediteli protokolu Kanceláře prezidenta republiky, jednomu z hlavních organizátorů, a předal mu papežské vyznamenání, Řád sv. Řehoře Velikého, o který biskupská konference požádala Svatého otce jako projev vděčnosti za skvělou spolupráci.

Jindřich Forejt na ocenění reagoval mj. slovy: "Moje první myšlenka patří přirozeně Svatému otci, jehož návštěvu si tu dnes připomínáme. Chtěl bych vyjádřit svou vděčnost za řád, který mi tak velkoryse udělil, řád po velikém učiteli církve a papeži Řehoři Velikém." Poděkoval také prezidentovi republiky za důvěru, kterou mu prokázal, když ho organizací návštěvy pověřil. Řád svatého Řehoře Velikého představuje pro J. Forejta pouto s církví, se Svatým otcem, kterého si nesmírně váží jako autority, které je možné pozorně naslouchat a nechat se inspirovat.

Závěrečného slova se ujal president republiky Václav Klaus. Podle jeho slov byla návštěva Svatého otce v loňském roce naprosto mimořádnou událostí nejen pro katolickou církev, ale pro všechny občany České republiky. Proto považuje za velmi dobré, že se vytvářejí další příležitosti jak návštěvu připomenout, a výstava je jedním z příkladů. Shodl se s arcibiskupem Graubnerem na tom, že návštěva papeže Benedikta XVI. ukázala, že to s námi není tak špatné, jak popisují různá média způsob myšlení našich občanů. Realita je jiná, než tvrdí zjednodušené šablony v našem mediálním světě. Prezident vyjádřil přání, aby se na výstavu přišli podívat mnozí návštěvníci Pražského hradu. Poděkoval také všem přítomným i těm, kdo výstavu připravili, počínaje autorem. Svůj pozdrav ukončil slavnostním přípitkem a prohlásil výstavu za otevřenou.

Výstava potrvá v těchto prostorách do 30.6., a poté bude představena 4.7. na Velehradě v rámci Cyrilometodějských oslav.

 Papežský Řád sv. Řehoře Velikého (L'Ordine Equestre Pontificio di San Greogorio Magno) patří mezi pět vyznamenání, která uděluje Svatý otec. Řád ustanovil roku 1831 papež Řehoř XVI. s tím, že má být udělován věrným a zasloužilým mužům vzorné pověsti, kteří se zasloužili o "dobro společnosti, církve a Svatého stolce". Heslem řádu je "Pro Deo et Principe", tzn. Pro Boha a vládce.

Nositelé tohoto ocenění se stávají členy řádu s titulem "rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého". Řád je rytířským řádem jezdeckým. Rytířům je zaručeno privilegované místo během papežských procesí i při jiných obřadech. Od roku 1994 mohou toto vyznamenání obdržet také ženy, které se stávají "dámou Řádu sv. Řehoře Velikého".

 Filip Kotek

Narozen 9.8.1976 v Olomouci.

V roce 2005 v Olomouci založil PRO-ART FOTOSTUDIO.

Během návštěvy papeže Benedikta XVI. byl oficiálním fotografem ČBK.

Věnuje se reklamní fotografii.

www.proart-fotostudio.cz

 

           10. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Richard Vocel

Mons. Dominik Duka převzal úřad arcibiskupa pražského

V sobotu 10.4.2010 se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskutečnilo uvedení Mons. Dominika Duky OP do úřadu pražského arcibiskupa a primase českého. Svatovojtěšský stolec předal arcibiskupu Dominiku Dukovi kardinál Miloslav Vlk. Ve zprávě naleznete fotografie.

Praha: Intronizace za účasti apoštolského nuncia v České republice Mons. Diega Causera, českých, moravských, slovenských a dalších zahraničních biskupů, kněží, řeholníků a množství laiků začala v 9.45 hodin průvodem z Arcibiskupského paláce do katedrály. Nového arcibiskupa pozdravil kardinál Miloslav Vlk. Zdůraznil, že církev ovlivňovala a formovala dějiny českého národa.

R. P. Benedikt Mohelník OP přečetl jmenovací bulu od papeže Benedikta XVI. latinsky a jáhen Štěpán Faber česky. Kardinál Miloslav Vlk předal Mons. Dominiku Dukovi arcibiskupskou berli. Dále si přítomní vyslechli pozdrav děkana kapituly u sv. Víta, ThDr. Mons. Michaela Slavíka, který mimo jiné připomněl svědectví sv. Vojtěcha. 

Promluvil prezident republiky Václav Klaus. Podle jeho slov nás katedrála drží při sobě a spojuje i s předky. Zmínil tragickou havárii letadla s polským prezidentem Lechem Kaczyńskim, ke které došlo v tento den dopoledne. Nového arcibiskupa a primase přivítali i zástupci rodin, mládeže a seniorů, kteří poukázali na svou nezastupitelnou úlohu ve společnosti.

 Mše svatá se slavila od 10.00 hodin. V homilii Mons. Dominik Duka upozornil, že "naše kultura, civilizace, ale i politické dějiny byly tvořeny společným úsilím Čechů, našich krajanů německého jazyka a Židů. Na jejich úsilí, ne na jejich sporech, stojí sláva minulosti a kouzlo přítomné Prahy." Na adresu katedrály, do níž vstupuje jako ten, kdo usedá na stolec svatého Vojtěcha, uvedl, že katedrála není pouze vlastnictvím církve samotné, že "je naším úkolem dnes, i v této zemi změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců a stavitelů."

Dále uvedl, že v království Ježíše Krista není místo pro útlak a ponižování člověka. "Řekneme-li: ´Bůh´!, ozve se: ´Člověk´." Bez péče o kteréhokoli ze svých bratří a sester by marně usiloval o věci celospolečenského zájmu. Jedině ve společenství bratří a sester je možné dostát těmto požadavkům. V závěru kázání poděkoval i svému předchůdci, kardinálu Miloslavu Vlkovi.

 Na závěr promluvil Mons. Diego Causero, apoštolský nuncius v České republice. Ocenil službu kardinála Miloslava Vlka a povzbudil Mons. Dominika Duku v prvních krocích jeho další služby Bohu a církvi.

Slovo měla také MUDr. Naděžda Kavalírová z Konfederace politických vězňů v doprovodu primátora Hradce Králové Ing. Otakara Divíška. MUDr. Kavalírová mimo jiné popřála arcibiskupu Dukovi, aby jeho služba byla spjata s Ježíšovým vzkříšením; velikonoční oktáv v těchto dnech prožíváme. Primátor Hradce Králové Ing. Otakar Divíšek ocenil spolupráci Mons. Duky s různými aktivitami v Hradci Králové.

Mons. Duka odpověděl svým dalším slovem a poděkoval všem z Prahy a z Hradce Králové, kteří připravili tuto slavnost, a všem přítomným, nadacím, České televizi a Českému rozhlasu za přímý přenos této bohoslužby. Reagoval na tragickou událost týkající se Polska i celého světa a jménem biskupů a české církve vyjádřil soustrast polským občanům. Poté udělil závěrečné arcibiskupské požehnání v latinském jazyce.

Následoval zpěv Svatováclavského chorálu, společná modlitba nového arcibiskupa s ekumenou a závěrečný slavnostní průvod do arcibiskupského paláce se zpěvem Vesel se, nebes Královno.

 

           12. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Monika Vývodová

Ve Vsetíně se završí ekumenický přednáškový cyklus

V Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně pokračuje v dubnu posledními akcemi ekumenický přednáškový cyklus Moravsko-slezské křesťanské akademie Poznáním ke sblížení.

Vsetín: V pondělí 12.4. v 17.00 hodin se uskuteční přednáška prof. Jakuba S. Trojana na téma Výzvy pro naše životy. Beseda o odkazu Jana Palacha, s nímž se prof. Trojan osobně znal, bude mít ve Vsetíně velkou naléhavost, protože i na nádvoří vsetínského zámku se v roce 1969 upálil ředitel vsetínského muzea Bohumil Peroutka.

Ve čtvrtek 15.4. se bude ve Vsetíně konat beseda s ekonomem Tomášem Sedláčkem spojená s autogramiádou jeho knihy Ekonomie dobra a zla. Začátek je v 15.00 hodin.

V pondělí 19.4. proběhne na vsetínském zámku v 15.00 hodin slavnostní zakončení přednáškového cyklu, na které jsou pozváni zástupci církví a představitelé města Vsetín a Zlínského kraje. Následovat bude přátelské setkání a modlitba v tolerančním kostele ve Velké Lhotě, který je spojen nejen s evangelickou tradicí na Valašsku a s kazatelským působením Jana Karafiáta, ale i dobrými ekumenickými vztahy v době totality.

Poslední akcí tohoto cyklu bude v úterý 20.4. přednáška ing. Pavla Jajtnera o jeho diplomatických zkušenostech z Rakouska, Maroka a Vatikánu. Uskuteční se v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí v 16.00 hodin.

 

           12. dubna 2010, www.e-cirkev.cz, Autor: ČCE

Vyjádření Evangelické církve k tragickým událostem v Polsku

Prostřednictvím 1. náměstka synodního seniora Českobratrské církve evangelické Daniela Ženatého a synodní kurátorky Lii Valkové vyjadřuje evangelická církev hlubokou soustrast nad polskou tragédií, která zasáhla celou polskou společnost. Celý dopis je k dispozici v příloze http://www.e-cirkev.cz/clanek/365-Vyjadreni-Evangelicke-cirkve-k-tragickym-udalostem-v-Polsku/index.htm

 

           12. dubna 2010, www.cb.cz, Autor: CB

Vyjádření Rady Církve bratrské k tragické události polského národa

Rada Církve bratrské vyjádřila svoji účast na zármutku, který obestřel celý polský národ a zaslala kondolenční dopis (viz příloha) do ústředí naší sesterské církve ve Varšavě. Současně vyslovuje upřímnou soustrast všem bratřím a sestrám polské národnosti naší církve. Rada Církve bratrské rovněž tímto vyjadřuje hluboký soucit se všemi občany Polska. Chceme se připojit k těm, kteří se modlí a prosí, aby sám Všemohoucí Bůh byl jejich Utěšitelem.

Zprávy z ČTK:

           Duka se vrátil do "svého" kostela sv. Jiljí, vzpomenul na Poláky

           V létě vyjde voděodolná bible

           Světelský oltář má podle odborníků šanci na zápis do UNESCO

           Českém Těšíně bude bohoslužba za oběti polské tragédie v pátek

           http://cs.christiantoday.com/article/dominik-duka-se-bude-snazit-o-dohodu-mezi-statem-a-cirkvemi/16691.htm

           12. dubna 2010, www.ekumenickenoviny.cz, Autor: Kamil Sedláček

Ve slovenském evangelickém kostele v Praze se uskuteční ekumenická bohoslužba

 

V neděli 18. dubna 2010 se evangelickém kostele svatého Michala V Jirchářích 14 na Praze 1 uskuteční ekumenická bohoslužba „Za domov 2010“. Informují o tom internetové stránky Slovenského evangelického církevního sboru augsburského vyznání (a. v.) v Praze.

Ekumenického bohoslužebného shromáždění, které pořádá Slovenský evangelický a. v. sbor, se zúčastní římskokatolické, řeckokatolické a evangelické a. v. slovenské společenství, působící v Praze. Bohoslužba začíná v 15:00 hod., kázat bude farář Miloš Szabo.

Na místo konání je možno dorazit ze zastávky tramvaje a metra Národní třída.

 

           13. dubna 2010, www.rozhlas.cz/nabozenstvi, Autor: Dalibor Zíta, Jan Piroch, Jan Bumba

Před šedesáti lety StB zasáhla proti klášterům v Československu

 

Před šedesáti lety, v noci ze 13. na 14. dubna, došlo k realizaci dlouho plánovaného zásahu komunistického aparátu, příslušníků StB, SNB a lidových milic proti mužským klášterům po celém Československu, takzvané ‚Akci K.‘ Více než dva tisíce řeholníků čekala internace v centralizačních klášterech, majetek řeholních řádů byl zabaven nebo rozkraden a některé klášterní stavby byly zpustošeny. 

„Byla to nejrozsáhlejší akce komunistického režimu proti církvi, která zlomila to, co je v církvi velice důležité, tedy řády,“ říká plzeňský biskup František Radkovský.

 O komunistické Akci K, zaměřené proti mužským klášterům v Československu, mluvil na Rádiu Česko Ondřej Bratinka, historik a spolupracovník agentury Post Bellum.

 

„Akci K je třeba vnímat v širším kontextu. Byl to jeden z článků, a nutno říci, že úspěšný, v celém řetězci perzekuce církve. Bezprostředně před likvidací řeholních konventů se odehrál velký proces s představiteli řádů. To bylo pro komunistický režim velmi důležité. Proces měl propagandistický účel, mělo se poukázat na to, že řádová církevní činnost je neslučitelná s lidově demokratickým režimem,“ vysvětluje Ondřej Bratinka, historik a spolupracovník agentury Post Bellum.

„Kláštery byly nejproblematičtějším článkem církve pro komunistickou stranu. V tuhém stalinském režimu se de facto jednalo o ostrovy svobody a bylo velmi obtížné je infiltrovat agenty. Proto se veřejnost měla procesem připravit na jejich likvidaci,“ říká Bratinka a pokračuje:

„Režim se snažil lidem ukázat, že církevní život v klášterech je jen zástěrkou zpravodajské činnosti. Prakticky se komunisté báli, že mohou mít kláštery na obyvatelstvo pozitivní, pro komunisty negativní, vliv.“

 O Akci K komunistické StB, zaměřené proti řeholníkům v Československu, mluvil na Radiožurnálu plzeňský biskup František Radkovský.

 

Samotná Akce K měla vojenský charakter. Byla do nejmenších podrobností dokonale zorganizována. Kláštery byly obklíčeny jednotkami Lidových milicí, příslušníky SNB a StB. Mniši byli vyzváni, aby si do deseti minut sbalili své věci a byli postupně odváženi do internačních táborů.

Akce na mnoha místech probíhala dramaticky. Na Slovensku je zdokumentováno několik případů, kde obyvatelstvo z okolních obcí a měst s holemi v rukou dočasně milicionáře a policisty zahnalo.

Klášterní řehole nebyly obnoveny

Během celé Akce K bylo do centralizačních klášterů převezeno 2376 mnichů z 28 řádů a z 219 řádových domů, 175 z nich skončilo v internačních klášterech se zvlášť ostrým režimem.

 Katolický kněz František Kohlíček vzpomíná v pořadu České televize ‚V zajetí železné opony‘ na uvěznění v internačním táboře pro řeholníky v městě Želivě.

 

„Část starších zůstala v internačních klášterech, mladší členové byli povoláváni k praporům PTP, tedy pomocným technickým praporům armády,“ uvádí historik Jaroslav Šebek.

„Mnozí z internovaných mnichů také pod různými záminkami putovali do vězení. Internační tábory se likvidovaly až v roce 1955. Internace tedy trvala až tři roky. Kláštery nebyly obnoveny a všichni ti, kteří nezůstávali ve vězení, museli odejít do civilu,“ dodává historik Ondřej Bratinka, podle kterého je nejhorší ranou pro církev právě přerušení kontinuity řádového života, z čehož se bude církev vzpamatovávat desítky let.

Tehdejší události ode dneška připomíná výstava s názvem Zpráva o Akci K v plzeňském kostele svatého Bartoloměje.

 

           14. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Lucie Koutová

Benedikt XVI. nejen hlásá, ale i naslouchá

Ve středu 14.4.2010 uspořádalo Tiskové středisko ČBK kulatý stůl na téma "Pět let pontifikátu Benedikta XVI." Hosty byli litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, historik a pedagog Katolické teologické fakulty UK PhDr. Petr Kubín, přednosta Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty UK Doc. Petr Hach a redaktor Karmelitánského nakladatelství Mgr. Pavel Mareš.

Praha: V úvodu upozornila moderátorka setkání a tisková mluvčí ČBK Irena Sargánková na to, že na Pražském hradě právě probíhá výstava fotografií Filipa Kotka nazvaná "Benedikt XVI. v ČR", která zachycuje návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. v naší zemi ve dnech 26.-28.9.2009.

Poté dostal slovo PhDr. Petr Kubín, který krátce nastínil historický vývoj papežského úřadu. Zdůraznil, že i přesto, že se jedná o jednu z nejstarších institucí v prostředí evropsko-americké kultury, neznamená to, že je neměnná. Za 2000 let prošel papežský úřad řadou změn a významnou měrou ovlivnil západoevropskou kulturu. Např. bílé roucho začali oblékat papežové až po Tridentském koncilu nebo slovo papež – Papa – bylo až od středověku používáno jako výlučné oslovení římského biskupa. Do té doby se vztahovalo na všechny biskupy.

Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, shrnul osobnost papeže z pohledu duchovního pastýře církve. Podtrhl to, že Benedikt XVI. často navazuje na svého předchůdce, odvolává se na něj, ale nikterak se osobně nezasazuje o urychlení beatifikačního procesu Jana Pavla II. Dále biskup Baxant vyzdvihl pozitivní vlastnosti papeže Benedikta XVI. jako učitele, který je velmi kompetentní, umí formulovat hluboké teologické pravdy víry jasně, stručně a zřetelně. Jako dobrý učitel nejen hlásá, ale s respektem naslouchá, přijímá zpětnou vazbu od svých posluchačů a záleží mu na dobrých spolupracovnících. Je však také papežem, který má i přes svou plachost pastýřskou odvahu vstupovat na neobvyklou půdu, otevírat nezvyklá témata, a tím někdy provokovat. Podle biskupa Baxanta navíc říká to, co máme slyšet, a nejen to, co bychom rádi slyšeli.

Dále promluvil Doc. Petr Hach, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je členem Papežské akademie pro život, kterou v roce 1994 založil papež Jan Pavel II. O papeži Benediktu XVI. hovořil především z pohledu osobního setkání s ním během audiencí při výročních zasedáních Papežské akademie pro život. Na základě svých zkušeností uvedl, že Jan Pavel II. a Benedikt XVI. jsou absolutně rozdílné osobnosti, ale přesto stejné. Jan Pavel II. podle něj ovládl prostor svými gesty a Benedikt XVI. ho naplňuje svým slovem. Charizmatického papeže tak nahradil papež učitel.

Na závěr Mgr. Pavel Mareš, redaktor Karmelitánského nakladatelství, shrnul publikační činnost Benedikta XVI. To, co Joseph Ratzinger a nyní papež Benedikt XVI. jako učitel hlásal a hlásá, vkládá do svých knih. Jeho publikační činnost se dá rozdělit na období před dubnem 2005 a na období po zvolení do čela církve. Pavel Mareš vyzdvihl mimo jiné knihu Josepha Ratzingera "Úvod do křesťanství", kterou napsal v roce 1968 jako profesor v Tübingenu při příležitosti 150 let Katolické teologické fakulty v tomto protestantském městě. Po zvolení papežem vyšly především tři encykliky – "Deus caritas est" (Bůh je láska), "Spes salvi“ " (V naději jsme spaseni) a sociální encyklika "Caritas in veritate" (Láska v pravdě).

 

 

 

           14. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Dny smutku na uctění památky neštěstí polského vládního letadla

Vláda České republiky se po dohodě s českým prezidentem rozhodla vyhlásit den smutku na 17. a 18.4.2010. Církev se připojí v těchto dnech zvoněním a modlitbou.

Praha: K uctění památky obětí neštěstí polského vládního letadla, při kterém v sobotu zahynul polský prezident Lech Kaczyński s manželkou a další desítky vrcholných představitelů státu, armády a veřejného života, vyhlásila vláda ČR po dohodě s českým prezidentem den smutku na 17. a 18.4.2010.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda České biskupské konference, k této příležitosti oznámil: "V sobotu i v neděli se církev připojí ke dni smutku v poledne zvoněním zvonů a modlitbou za zemřelé. Při nedělnich bohoslužbách se budou konat přímluvné modlitby. Na církevních budovách budou vyvěšeny státní vlajky na půl žerdi nebo černé prapory."

V řadě měst se konají zádušní mše svaté za oběti leteckého neštěstí.

 

           14. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Kamil Sedláček

V neděli 18. dubna je Den modliteb za Turecko

Asociace protestantských církví v Turecku se v otevřeném dopise obrátila na církve a křesťany na celém světě s prosbou, aby se v neděli 18. dubna připojili ke Světovému dni modliteb za Turecko. Své prosby zformulovali v dopise, zveřejněném na internetové stránce www.prayforturkey.com, v češtině dostupném na stránkách České evangelikální aliance (ČEA).

Jak se uvádí v dopise, ke křesťanství se dnes v Turecku, „zemi Noeho, Abrahama, apoštola Pavla, Araratu a Cháranu“, hlásí z celkových 72 milionů obyvatel zhruba 0,1 %. Světový den modliteb za Turecko se koná od roku 2009 jako připomínka brutální vraždy tří křesťanů, dvou Turků a německého misionáře, v Malatyi 18. dubna 2007. Křesťané jsou jako „nepřátelé státu“ obviňováni ze spolupráce se západními skupinami a s kurdskými povstalci.

Dopis tureckých křesťanů obsahuje také zvláštní vzkaz, který může být přečten ve sborech v den modliteb, a také seznam modlitebních témat, za která se mohou křesťané modlit. Kromě požehnání a pokoje pro Turecko obecně na seznamu stojí také vylití Svatého Ducha, projev Boží moc a slávy znameními a zázraky, vyvrácení lží a dezinformací o Kristu, Bibli a křesťanech nebo lepší spolupráce mezi křesťanskými sbory v zemi.

 

           16. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: ČCE

V Olomouci se konalo setkání Komitétu Světového luterského svazu v České republice

Dne 15.4. 2010 se v Olomouci konalo setkání Komitétu Světového luterského svazu v České republice, který tvoří zástupci Českobratrské církve evangelické a Slezské církve evangelické a.v. Jako čestný host byla přítomna také teoložka a diakonka Aleksandra Kowalczyková, členka polského komitétu. Vedl se rozhovor o vzájemné spolupráci, zvláště pak o spolupráci při přípravách oslav 500. výročí reformace Martina Luthera, které bude dovršeno roku 2017.

Součástí zasedání byl také referát Olgy Navrátilové o přípravném setkání na valné shromáždění Světového luterského svazu, které se odehraje v červenci 2010 ve Stuttgartu.

Zasedání se zúčastnili Adam Cieślar, Vladislav Volný (předseda komitétu), Aleksandra Kowalczyková, Jana Rumlová, Olga Navrátilová, Gerhard Frey-Reininghaus (tajemník komitétu), Marek Říčan, informuje e-církev.

 

 

           18. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár, Zdroj: Ekumenické noviny

V Praze se dnes koná Pochod dobré vůle

V Praze dnes neděli 18. dubna 2010 pod heslem „Kulturou proti antisemitismu a neonacismu“ pokračuje akce Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (International Christian Embassy Jerusalem - ICEJ) s názvem „Všichni jsme lidi“, zaměřenou proti antisemitismu a neonacismu.

Akce se koná pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky a primátora hlavního města Prahy Pavla Béma, informují internetové stránky www.vsichnijsmelidi.cz.

Od 13:00 hod. se uskuteční Pochod dobré vůle, který začne na Staroměstském náměstí. Cílem pochodu je „pokojně a kulturně reagovat na agresivitu a nevědomost rasistů“. Součástí pochodu bude zastávka na Palachově náměstí, kde profesionální tanečníci a hudebníci ztvární tancem a hudbou prvky křesťansko-židovské tradice.

Pochodu dobré vůle bude ukončen ve Valdštejnské zahradě, kde se od 15:00 hod. uskuteční kulturní akce „Všichni jsme lidi“.

 

Zpráva z ČTK:

           Výstava v plzeňské katedrále připomíná zabrání klášterů komunisty

 

           19. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Patrik Soukup

V Česku zahájí činnost Aliance křesťanských festivalů

První impulzy ke spolupráci mezi křesťanskými festivaly se začaly rodit už na konci roku 2008, kdy postupně vznikl zakládající tým Aliance křesťanských festivalů, který je dnes tvořen sedmi lidmi napříč církvemi z celé republiky.

O rok později se zástupci tří zakládajících festivalů, Radovan Výsmek (Festival pod věží), Patrik Soukup (Freakfest) a Lukáš Matys (Festival Vox), rozhodli zahájit přípravy k prvnímu setkání organizátorů křesťanských hudebních festivalů. Toto první setkání Aliance se uskuteční 11. – 12. června 2010 v Praze v Centru mládeže Nazaret.

"Spolupráce mezi jednotlivými akcemi může přinést nečekané efekty v podobě získávání kontaktů, know – how, zvýšení profesionality pořadatelů a v budoucnu možná i dalších věcí, které se dnes ani nedají identifikovat", prohásil Radovan Výsmek z Aliance křesťanských festivalů.

Do budoucna by Aliance ráda nabídla i určitý servis (např. propagace, zajištění finančně dostupnějších a kvalitních poskytovatelů vybavení či služeb) pro pořadatele festivalů, aby měli svou práci jednodušší. Aliance záměrně vzniká v ovzduší ekumenické spolupráce, nedělá rozdíly mezi jednotlivými festivaly či jejich organizátory a snaží se hledat společné styčné body, které mohou vést k vzájemné spolupráci.

Veškeré informace, včetně přihlášky na setkání Aliance, je možné získat na internetových stránkách www.aliancefestivalu.cz a na tam uvedených kontaktech. Na těchto stránkách najdete i databázi křesťanských hudebních festivalů v České republice.

           19. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz,  Autor: Monika Vývodová

O kardinálovi Špidlíkovi neformálně

Doc. Michal Altrichter SJ, Th.D. z nakladatelství Refugium olomouckého Centra Aletti pořídil výběr vzpomínek na kardinála Tomáše Špidlíka z knih, které byly vydány v nakladetelství Refugium Olomouc. Tento výběr nazval O kardinálovi Špidlíkovi zcela neformálně.

Kardinál Špidlík v rozmluvách sestry L. Karczubové z olomouckého Centra Aletti, která patří do římské řeholní komunity Centra Aletti, založené kardinálem Špidlíkem, a doc. Michalem Altrichtrem SJ, Th.D., v knize: Jan Jemelka - Luisa Karczubová - Michal Altrichter, Povstávání doteku. Uchopen v skrytu. Nakladatelství Refugium, Olomouc 2008, s. 110n.

Na jedné straně nevyslovuješ jméno Špidlík často, na straně druhé ho přesto vzpomínáš. Můžeš k němu něco svého povědět?

Nejde jen o zohlednění toho, že jméno Špidlík nezní neutrálně, ale i o obtíž vynést na povrch to, co je samozřejmé a zároveň vnitřní. Tedy po částech: Špidlíka mi představil bývalý rektor římského Rusika, jezuita-emigrant, Richard Čemus: ten Špidlíka zná nejlépe ze všech.

V "dávné minulosti" jsem měl poprvé v rukou Prameny světla. Zněly mi však hotově, definitivně. Pak jsem ovšem koukal, jak lahodně zapadají do sebe věty z příspěvků o východní spiritualitě, které se tu a tam našinci dostaly do rukou díky Římským studiím. Pak jsem četl Spiritualitu křesťanského Východu z Křesťanské akademie. Zaujala mne hutnost a zároveň průzračnost. Čili nejen hutnost, ani nejen průzračnost, ale obojí.

Pochopil jsem, že i ono, spíše prvoplánové, rozlišování na dílo vědecké (odborné monografie, ale především příspěvky v cizojazyčných periodikách, které v českém prostředí vlastně neznáme) a popularizující, není tak docela správné. Postupně jsem seznal, že právě lidé s vyhraněnou "vědeckou" akribií mají rádi (a to vůbec ne na způsob odpočinkové četby) takzvanou "populární část" jeho díla. K tomu doplňuji, viděno samo o sobě, že když kardinál Špidlík v tisku či televizi, ba i v některých pasážích svých děl, leccos opakuje, nejde o mentorování (džentlmen vždy slyší vtip jedenkrát); jednoduše tatáž věc přináší napořád duchovní útěchu. Lidé nejsou podveditelní, aby šli na přednášku a opakovaně si namlouvali, že jsou spokojeni. Oni odcházejí nasyceni, což zase vůbec neznamená, že teologická témata žijí podprostředně. Není správné hovořit o moravanství (v duchu zhrzeného "slovanofilství"). Ukazuje se, že právě jednoduché sdělení se neváže na "přetahování drátů" dvou poloh: "stále opakuji/říkám atraktivně", ale na duchovní ponor.

Osobní setkávání jsou vždy plastickým procesem. Tomáš Špidlík je k blízkým náročný. Otec pevné kázně a také obrovské svobody. Prožívá české návštěvy v římském domě s dvojnásobně zúčastěnou pozorností. Během svého římského pobytu jsem si uvědomoval, jak noblesní je jeho krátkost ve vyjadřování. Při porovnávání knih v Aletti jsem několikrát objevil, jak se vyjadřuje k té či oné encyklice, na přání papeže, ještě před jejím zveřejněním. Jde o vážná sdělení.

Nepomůže říkat, že žádný český teolog nemá své dílo přeložené do tolika řečí světa. Kdo může ukázat monografie v korejštině či arabštině? Zkušenost pochází ze setkání s živým člověkem, ne z vykonstruované argumentace "o někom". Je solidní, že když druhého Špidlík jako rentgen prohlédne, nic nekomentuje, nevyčítá. Avšak přesto jeho leckterá gesta mohou cílit právě do lidské ješitnosti (třeba neodsouhlasí improvizované kritizování): myslím si, že se tady odvíjejí počátky odklonů několika spolutovaryšů. Asi bych k tomu připojil i biblickou událost o Námanovi: prorok Elizeus při očistě nevyšel ani ze svého domku; Náman se kroutí, králové trhají svá roucha a mají, samozřejmě, podezření, že za dotazem Námana se skrývá politická "fligna". Ješitnost se musí sklonit, aby člověk svobodněji uslyšel. Analogicky: cožpak našinec Špidlík může něco povědět?

Dvě věci považuji za klíčové. Otec Špidlík mne přivedl k Ježíšově modlitbě, která je bazální teologickou metodou, a potom k nepřetěžování analyzovaných nedostatků na úkor celku, totiž tajemství osoby.

A ještě jedna věc: jsou přece známy námitky proti starcovství třeba u Karamazovců (kde najít důvěryhodnou osobu; jak lze uvěřit, že slovo starce je Boží vůle; nedojde k manipulaci důvěřivce kvůli nějaké ideji apod.), z níž největší je otázkou po mlčenlivosti. Mlčí-li Špidlík jako hrob (o nikom nic nevynese), není to samozřejmost: takové "ideové" přetlaky dává do Božího Srdce.

Samozřejmě, celá jeho ruská idea je intimně provázána s Fatimou. Jeho talentovanost v jazycích (i slovanské jazyky znal gramaticky správně, nikoli "konvergentně panslovansky") dokládá jedno apoftegma: kostelník v římské bazilice svatého Petra dával cedulky k jednotlivým zpovědnicím (zpovídá se německy, italsky apod.) - u Špidlíka vždy nesl jednoduché sdělení: tutti (ve všech jazycích).

Ptávali se ho, co že to vlastně znamená ta "naše" cyrilometodějská idea: říkával, že za prvé jde o srozumitelnou přetlumočitelnost nejsložitelnějších teologických témat, za druhé že řeč o krásném člověku, obecně o kráse, musí být výraznější nežli zúžené moralizování (resp. malodušné upozorňování na to, co v člověku nefunguje), a za třetí, že Cyril a Metoděj byli "dva přátelé", tedy že jde o nutnou týmovou práci, a že tudíž ti, kdo dokážou pracovat pospolu, nemohou vytvářet ideologické programy. Pochopitelně, starodávné literární zlomky z doby Cyrila a Metoděje dokázal číst v původní archeologické podobě a reflektoval i četné vědecké protiargumenty. Ale v tom je právě Špidlíkova síla: nezůstat pouze na úrovni poznané analýzy, ale dokázat vsadit faktum do konkrétního života.

Je příznačné, že v pohledu na tzv. ideu cyrilometodějskou vychází z moderní metodologie hermeneutiky (jednoduše: umění přetlumočení originálního textu) a že nezůstává stát na rovině 60. let XX. století, kdy se metoda vědecko-pozitivní, zneužívána v české regionu jako jediný typ vědy, snaží snad po vzoru dona Quijota a jeho větrných mlýnů nadále "brojit" proti romantickému slavjanofilství (analogicky: nebudeme zkoumat Rukopisy, protože jsou nepravé; ale to bychom tu dnes neměli ani K. H. Máchu, který by bez nich nevyrostl). Tomáš Špidlík chápe teologii symbolu a idejí v duchu vážných diskuzí mezi Lévinasem a Ricœurem, kde mimochodem sám velmi účinně zprostředkovával (na prosbu kardinálů Lubaca a Danielou).

Celý jeho takzvaný úspěch spočívá na důvěře. O tu prosí Pána, tu pak může dávat druhým. To, že byl otestován ze všech stran, je "samozřejmost", o které nemluví. Nesděluje se ani o svých nemocech. Jak podotýká Martin Středa, obránce Brna: Zralý muž nemluví o tom, že má hodně práce.

 Výběr z kapitoly sborníku Velehrad - filologoi versus filosofoi. Příspěvek spirituální teologie k 800letému výročí. Nakladatelství Refugium, Olomouc 2005, s. 86n.

Kapitola 6.8.: Tomáš Špidlík - důvěra v Boha vytváří nemožné

Špidlík má především pestrý život. A říkají leckteří: "S takovým jezuitou by se dalo i hovořit." Špidlík je klasikem: v duchovním doprovázení, v literárním stylu i v teologickém myšlení. Nevynalézá témata, nevyhledává problematičnost. I když všechna témata i problémy zúročí v prostou společnou ideu. Tato idea, bez vtíravé tendenčnosti, nepředstavuje seskládaný sumář informací, ale obsahuje jakousi vyvstalost "k-nezapomnění". To, co je na něm nové, vypovídá, že bere vážně tvář mluvícího. Prostředí Ducha odkazuje na život v antinomiích, které působí samozřejmou dramatičnost jeho sdělení. Kontrasty se slučují, aniž by se ubíjela galantnost, aniž by se oslabovala jejich lakoničnost.

To, že nevyhledává zápletky, neznamená, že panuje trvalé bezvětří; spíše ostřeji zavane pasát, východní vítr. Zřejmá je propálená identita myšlení a životních postojů. Ač se na člověka zahledí, kreslí ho spíše jednou větou, aniž by ho obnažoval posměšnou popisností. Neulpívá na detailu, je proti všem přemrštěnostem, značně šetrný zvláště vůči mysticismům. Žádné psychologizující podrobnosti. Neprosazuje separátní subtilnosti, neplýtvá reliéfními výrazy na úkor celku. Vyjádření je příjemně nepřetížené. Drobnoměr ustupuje souvislejšímu dobru, které zanechává také krásné věci.

Není hloubavec v tom smyslu, že by byl duchem vtažen do nějakého vedlejšího světa, ale kontempluje přítomnost vnitřně, s jakousi lehkou samozřejmostí. Netrpí smutečními zhrzenostmi, ba naopak, při častém "nevycházení věcí" velkolepě nabídne činné alternativy. Požadavek "shodnosti" nejde na úkor náročného vkusu. Není v něm příchuť tragismu, ani laciného pousmívání se. Klepy "stoudných" neslyší. Lascivní ordinérnosti nevyslovuje. Nikdy neútočí proti pokleskům těla, ale z ducha, a to proti ideologizacím a upejpavé malichernosti. Svým "boskovicky" vyvinutým nosem umí na dálku rozpoznat "jansenisty" (ve smyslu: Pán Bůh se postará, my nic nezmůžeme). Široký duch u něj vítězí nad choulostivými citlivůstkami. Příčí se mu vydírající lyrismus a laciné tvarování pocitů. Slova musejí tvořit jeden celek, aniž by podtrhávala nějaký akcent (například slovní hru). I v tom je kus nabyté lakonické italskosti, zatímco jeho slovní purismus odpovídá jednak získané tradici předchozí klasické literární formace, ale také dlouhatánské praxi kazatele, který má hovořit stručně a jasně. I jeho psaný text je nesen v duchu "implicitních memoárů"...

Témata neznárodňuje, ale v tématech spatřuje život národa. To odpovídá jeho přístupu, že "my pravdu nevytváříme, ale uvnitř odhalujeme". Forma jeho písemného sdělení je blízká solovjovské, vůdčí intuice mají zase charakter Florenského stylu; řešení je ovšem patristické. Jako by k nám někdy promluvil styl prvokřesťanského myslitele Bazila Veliký. Onen poukaz na ruské myslitele Solovjova, Florenského či zmíněného Bazila nemá mít onu tragickou intenci: zploštit osobu na analyzování vlivů. Spíše jde o možnost dopomoci si analogiemi, jimiž se k tajemství Špidlíkovy osoby blíže dostaneme. Jeho vybojované, trpělivě propracované a seskládané věty napoví o nekonečném úsilí cizince, který je nucen se neustále v každé zemi učit jiný cizí jazyk. Pracovitost, paměť, vůle nezastřou srdečnost. Žádná rozmarná espritnost, ale sdělení podstatného. Styl spíše pro sluch, nežli pro intelektuální hříčky. Kázeň slova, žádná cizoslovná mánie, nic manýrovaného. Stavba odkazuje na předchozí scholastickou disciplínu a plánovitost jezuitské formace, ale přesto nepotlačuje intuitivnost či kreativnost. Ta naviguje k jádru sdělení. Vznešenost a prostota mohou být pospolu; praktičnost nestírá spekulativní zápasy. Umí bystře číst skryté obrazy života, ale střízlivým popisem. Užívá krátkých příměrů, ale ne v duchu sugestivních metafor. Asociace má totiž stále pod kontrolou. Řídí se spíše sociativem (úcta k druhému), nežli akuzativem (vytahování toho, co kdo nemá, neumí).

Často se dělívá Špidlíkovo dílo na populárně a vědecky sdělené. Je to asi první čtenářský pocit, ale neplyne z něj, že populární dílo je opera buffa (legrácka) zatímco vědecké je opera seria. Právě ti, kteří objevili Špidlíka přes jednoduché homilie, pohádky, jsou ti, kteří si nakonec nejvíce i z jeho "vědeckého odkazu" odnesou. Existuje rovněž rozdíl mezi jeho prvními texty a následujícími (jinak vypadá už jen co do formy Sofiologie Bazila, jinak Manuál o mnišství), ale nedá se tím říci, že raná tvorba stojí vůči pozdější v opozici, třebaže dílo každého autora má svůj úsvit. Přisoudili bychom věci pouze pohled na vědeckost. A pak mimoběžná poznámka: který český autor má tolik publikovaných děl v cizích jazycích? Když Špidlík vchází do kritičtější společnosti, podtrhne, že má dílo přeloženo rovněž v rumunštině (našinec tímto ovšem ve své nedovyučenosti opovrhne; ale když řekne, že ho má přeložené třeba v korejštině či arabštině, je adresát sdělení spokojenější).

Noblesnost je sálání svobodného postoje, propáleného v duchovním životě. Ve Špidlíkovi není stopa neklidného páva, který se otáčí kolem sebe, aby hledal, zda je viděn nebo kontrolován. To se především vycítí při celebraci mše, v krásném prostředí chrámu. Chrám totiž "zná" své skutečné obyvatele.

Pak je zapotřebí podtrhnout tuto skutečnost: v českém prostředí vyrostlo několik teologických osobností, ale ne každý teolog zanechává školu. Že jsme něčí žáci, neznamená, že papouškujeme podle rytmu nonšalantně pohozených kosteček, padajících pod stůl. Učitel překračuje svůj stín, aby byl plodným otcem. Hodnocení vždy odpovídá trpělivosti souvislého času.

 6.8.1. Špidlík je více než popisky Špidlíka

...tím snad lze vyjádřit, že je nad naše možnosti ho plněji zhodnotit. O žijící osobě se nesnadno hovoří. Ale na straně druhé, hodnota soudu o druhém také spočívá v "riziku" nezaokrouhleně se těšit ze života druhého.

Z těch několika okamžiků, kdy jsem mohl otce Špidlíka poznat (především z dob studia v Římě) bych shrnul některé postřehy. Nutné ovšem nadto říci: vztah ke Špidlíkovi neumím nějak pojmenovat. A procházel mnoha proměnami. Špidlík je pro mne takové novum, že ho nedokážu definovat, "zahrnout". Vím, že kdo u něj neprošel "hranou nepřijetí" ("nepochopením", resp. neodsouhlasením svých "geniálností"), obtížně ho uslyší. A tak někteří přišli, a stejně tak odešli. Ale nikdy ne bez otázek, bez jakéhosi později vynořivšího se rozpomínání. Špidlík není mdlý neutrál.[1]Pro mne je dominantní jedna zkušenost: Špidlík zasáhne až do tkáně, hřejivě. Věcně zapadá jeho rada, která je vyvstalá jakoby z ničeho, bez konstrukcí a dlouhého (umělého) uvažování. Ale někdy s ním vedeme i vnitřní spor, nežli pochopíme.

Ke svým blízkým je náročný. Vzpomínám si, jak proháněl při obhajobě doktorátu (na téma Bulgakov) s. Marii (člen ekipy) z římského Aletti. A to nejen z důvodu, aby někdo neřekl, že vlastním nadržuje, ale protože vyžaduje skvělý výkon, jde-li o vážné věci. Je ve střehu, jsme-li v římském Aletti my, Češi. Zná naše reakce: jak se omlouváme, upejpáme, jak naše komplexy probleskují v řeči, v nesvobodném držení těla, v těkavém zalétání zraků po tom, co doma nemáme... . Za takových situací položí naši ruku do svých dlaní: zklidní se tep, upraví dýchání. Zároveň však si uvědomuje i naši českou komornost, vrozenou nekomerčnost, že totiž nemáme potřebu se alibizovat, a proto leckteré solidní ideje se do světa nikdy nedostanou. Jeho vybídnutí k "vnějšímu" vyslovení ideje jiným způsobem podněcuje nahodile (občas) příchozí (hosté na několik dní) a naopak se nese v jiném duchu vůči těm, kteří se rozhodli pracovat na společném díle; že jde o náročnost odpovídá tomu, že Špidlík nikdy nechválí.

Neříká fráze. Je obecně znám jako ten, kdo mluví spíše v holých a transparentních větách. Třebaže se často opakuje. Životní protiklady, které na něj dopadaly, a se kterými se naučil žít, ho natolik propálily, že jeho slovo je lehce tvořivé: samo putuje k adresátovi. Dlouhatánská praxe jeho "tří bodů" z kázání (punkta v Nepomucenu, páteční promluvy ve Vatikánském rozhlase k nedělnímu kázání aj.) ho naučila myslet semknutě a bez umělých příkras. Nekorumpuje planým těšením. O samozřejmostech nemluví. Citlivý je na naše identifikování se s negativními eventualitami, s tím, co nikdy nenastane (i když vidíme věci v možných - "logických" - pravděpodobnostech). To ukazuje na jeho střízlivost, věcnost a jakousi strohost (až syrovost) sdělení. V umělých hrách se slovy a v inflacích asertivních gest "světa" je takový Špidlíkův postoj uzdravující. Rozpozná finty ve sdělení a kramaření se slovy. Bystře pronikne do ohbí našeho myšlení. Je svobodný v tom, že nesděluje nikdy negativní znalosti o druhém (i když je pronikavě vnímá). Nepomlouvá a nesbírá klepy. Energicky přeruší naši řeč, otíráme-li se o někoho. Jsme-li klidní (použil bych dokonce výraz: "indiferentní") v tom, co kolem nás nefunguje (pokud tedy nezačínáme negativním sdělením), sám v kontextu jemně řekne, že existuje tato a tato "nefunkčnost". I o tom, na koho musí z odůvodněné nutnosti sdělit jev méně krásný, řekne zároveň buď polehčující okolnost, anebo o něm sdělí mnohé krásné věci.

Vidí v celku. Je trpělivý, neboť ví, že dobré dílo se nevytrácí. "Celkem" nerozumí bezezbytkovou znalost o všech detailech, ale pronikavou intuici (jaksi) "božského" charakteru. Jeho (uvnitř pulzující) kritičnost neporaní, má ji v rukou díky odpovědnosti, kázni a železné vůli. Tím, že u něj zvýšeně pracuje ratio a analytičnost, ví o nebezpečí zjednostraňujícího racionalismu a šťouravého (koumáckého) kriticismu. Neodvažoval bych se mluvit o profetismu, ale jeho nejméně pravděpodobné intuice vždycky vyšly. Skoro bych řekl, že se děj sám několikrát otočil, aby se ztotožnil s tím, co Špidlík dříve řekl. Uvědomuji si jednoduchá slova Písma: Kdo miluje Boha, tomu všechno napomáhá k dobrému (Řím 8,28).

Důvěřuje Bohu. Modlí se často Ježíšovu modlitbu. On je skutečně před Bohem dítě.

O svém utrpení nehovoří. Neuspějeme, pokud mu začneme mysticizovat jeho bolesti (např. "jedna noha za olomoucké, druhá za římské Aletti, že Pádre"). Aktuální zakoušení bolesti určitě souvisí s jeho propálenou čistotou myšlení, s bystrostí a bdělostí. Víme o krvácejících nohách, které by mohly dosti vypovídat o stresech a neřešitelných protipohybech života. Vždyť zažil něco rafinované nepřejícnosti! Při ošetřování ran se však noblesně nechává poučovat. Ale co my víme o jeho skutečné bolesti?

Tož kardinálem... . Nejdříve jsem ho zachytil v malém pokojíčku, v kajutě (na zdech žádné medaile či vyznamenání), jako bychom byli v kameretce sv. Ignáce. Přivítá otcovsky. Vždy spíše mlčíme: vím, že ví, řeknu-li jeden zhuštěný bod. Spíše se existuje pohled do očí: ve kterých se čte "stav věci". Drží vždy za ruku. Těkání, klopení zraku, anebo hru na asertivní přímost rozpozná. Síla přítomnosti: vždy spadnou předchozí obavy. V duchovním vedení nikdy lacino netěší: chce slyšet sukus, není zapotřebí se alibizovat, přibližovat "kontext". Říká podstatné, třebaže stejným stylem, akcentem. Má kolem sebe dárky, nerozbalené. Ty pak rozdává těm, koho potěší. A ve volné chvíli každému odpovídá; nerozlišuje velké a nízké. Je neustálé činný: když je unavený, dělá jakoby sekundární práce.

Na večeři byla jeho rodina. Prasynovec Tomáš je mu podobný: zprvu jakoby "neitalsky" jednoduchý. Žádná hra forem. Pak udělá několik spontánních gest a získá si autoritu v celém sále. Na Velehradě, při jedné pouti CM, se kdysi potkal s bývalým premiérem Špidlou. Z té doby pochází známý vtip: že Špidla má svého Špidlíka, Ambrozek Ambrose, (někdo nemá nikoho...). V diskuzi s premiérem tehdy zazněly dvě teorie: "špidlík" znamená dřevíčko na krajích jitrničky anebo jelítku. Vraťme se do Říma.

"Obyvatelé" Aletti samozřejmě zahlíželi škvírkami dveří, zda někde již nevisí červený kostým. Špidlík denně chodil do Vatikánu zkoušet "mundur", cvičit liturgii, vybavovat formality. Je po celý den jakoby na drátě: odpovídá na množství "smaltů", přijímá telefony. Otec Špidlík dostal brožurku, ve které byl návod, jak "obsluhovat" kardinálský kostým: pokorně tento "dekret církve" přijal.

Ráno (úterý 21. října) slouží mši v kapli. Problémy se sluchem: nečeká až do-odpovíme liturgické aklamace. Kaple v Aletti je nyní nově rekonstruovaná: liturgicky čistopis, nic z honosného byzantinismu, jak by někdo očekával. Celebruje věcně, střízlivě, pevně. O samozřejmostech se nemluví. Po snídani na pokoji ho převlíká ředitel díla Aletti, P. Rupnik. Ten ho pak, zatímco jsme už na cestě do Vatikánu, sám odváží. Rupnik, který mu činí legitimní doprovod, si musel večer zapůjčit od R. Čemuse církevní úbor. Každý kardinál si mohl vzít do blízkosti tribuny čtyřicítku svých známých.

Vedle nás seděli "známí" nového edinburského kardinála: dudy měli v různých provedeních. Vedle nás na opačné straně seňorýny ze Sevilly: i devadesátileté, s provokujícími vějíři. Před námi se usadily objemnější dámy z Afriky; jejich "pohlavní" pokrývky ("fregaty") nám přišly vhod, jelikož na náměstí sv. Petra svítilo ostře slunce. Našinec by se domníval, že Italové vnesou chaos. O opaku jsme se několikráte přesvědčili nejenom při decentním uspořádávání do sektorů, ale i při případném nedodržení kázně (chtěl-li se třeba někdo přesunout do neodpovídající zóny). Italský rytíř ve smokingu nedal na sebe dlouho čekat: nekompaktního návštěvníka jemně, leč pevně vyvedl z prostory.

V úterý o půl jedenácté začala tedy tzv. konzistoř. Šlo o uvedení jednotlivých kardinálů do funkce. Ve vytisknutém sešitku, se jmény nových kardinálů, byl popsán průběh liturgie (mše se toto dopoledne nekonala). Už v letadle cestou do Říma, v Times, jsem viděl seznam kardinálů ve stejné logice popisu - u každého z nich mnoho funkcí a popisných reálií, u Špidlíka jen strohé konstatování: kněz Tovaryšstva Ježíšova. Jediný mezi zvolenými neměl uvozovací Mons. Špidlík obdržel papežskou výjimku: nebyl jmenován biskupem. Také dominikánský kolega, Georges M. M. Cottier si přál dosáhnout téhož. Papež však výjimku připustil pouze Špidlíkovi. Jezuité v několika komunitách byli zklamáni, že jejich kardinál (celkem je devět jezuitských kardinálů) nemůže světit vlastní kandidáty...

Na svatopetrské piazza krásné květiny (a to dokonce i následný den, kdy kvůli dešti musela být mše koncelebrujících kardinálů přesunuta do baziliky), vedle nadživotních soch, na "galérkách" tlačící se novináři a kameramani (vedle Generalátu SJ je dokonce hotel, kde novináři už půl roku vyčkávají, aby jako první oznámili světu, že se něco stalo s papežem). Mezitím hemžení biskupů a arcibiskupů, vedle nichž vycházeli kardinálové a v seskupeních také diplomaté jednotlivých zemí; všichni si posedali na svá stanovená místa. Asi půl hodiny před začátkem liturgie začala hrát dechovka. Když zahrála první sloku Bože, cos ráčil, měli jsme za to, že nějaká italská oficiální kapela zkouší hrát popěvky jednotlivých národů, jak to bývá ostatně ve zvyku. Ale když druhou skladbou byla roztomilá Sbohem, má radosti, bylo zřejmé, že jsou tady hudci z Moravského pole. A další písně. Tóny zazněly vhodně a nesly se daleko.

Přesně v půl jedenácté, směrem z baziliky, se na vozíčku objevil papež. Za ním arcibiskup Marini a sekretář Dziwisz. První noblesně, druhý odpovědně. Veliký aplaus. S autoritou a jakousi "svítící lehkostí" se posouval dopředu. Nikdo, mezi rozmanitým spektrem zúčastněných, se neozval jakoukoli zlehčující grimasou. A už vůbec nešlo o žádný magický halóefekt davové psychózy. Prostě papež je jiný, než naše úvahy o něm. Říkal jsem si, jak je důležitá přítomnost: je jiná než naše úvahy o ní. Krásné byly zpěvy chóru Sixtinské kaple (šéfující monsignor má, mimochodem, velice rád Janáčka). "Live" znějí mnohem plněji, nežli je známe z přímých přenosů TV. Varhaník kontextuálně vyplňoval pauzy. Repertoár kroužil od fragmentů bachovských až k rafinované hudbě francouzského přelomu 19.-20. století. Když dostával kardinálský klobouk Špidlík, hrál zrovna motiv Alainova "Zpěvu mučedníků". Je krásná celá liturgie: voňavá, svěží, a má spád. Jistě, najdou se i mezi kardinály lidé ornamentových krajek (ale co my víme, jaké jsou jejich možnosti, k takovým "podstatným věcem" se vůbec vyjádřit?) - Špidlík v rochetce moderně a jednoduše (podotýkám: nekrajkově) šité; duch liturgie - od kostýmů k textům - je zásadně skromný. Papežovy texty předčítal vybraný arcibiskup. Předsedající liturgie, jako i následující den, byl Ratzinger (s přesným zpěvem, chorální dikcí apod.). Kardinálové předstupovali před papeže a přijímali dekrety. Šlo o vážnou přísahu Petrovu náměstku: až k prolití krve. Každý obdržel svůj klobouk.

Špidlík byl poslední z nově jmenovaných. Už při popisném ohlašování nově jmenovaných kardinálů byla při jménu Špidlík vzpomenuta jeho zásluha ve vědě a ekumenismu. Když se vyhlašoval kardinál z Florencie, Filadelfie či patriarcha benátský (ti dostávali význačné chrámy římské), zazněly obrovské potlesky. Při Špidlíkově jménu se sice neozval masivní třeskot (to ostatně odpovídá naši české mentalitě, která se nerada zviditelňuje navenek: "ještě by někdo o mně řekl, že jsem fanatik"), ale plné šumivé zvolání se jménem (dobře česky vysloveným), z mnoha okrsků náměstí: Špiiidlííík. Svatou Hátu dostal jako chrám: nedaleko Aletti, kdysi ariánský, kousek od dominikánského Angelika. Jan Pavel II. chtěl Špidlíkovi něco povědět, ale hlasivky mu selhaly. Pak kardinálové přicházeli za svými rezortními kolegy - dávno jmenovanými kardinály, v dvanácti řadách čekajících. Špidlík však způsobil jisté, řekli bychom, neočekávané zvichření. Zatímco těch předchozích 29 jmenovaných už mělo jakoby odamplexováno, Špidlík vězel pořád ve druhé řadě. S každým zvlášť se vítal. V mnoha jazycích. Jako by mu říkali: "Tak konečně, Tomáši, mezi námi". Očividná autorita: výmluvné. Vítání se s kardinálem Vlkem (česko-keltská krůpěj): setkání václavovské ideje s cyrilo-metodějskou. Špidlíka museli zavolat, aby s amplexováním ustal, neboť liturgie měla pokračovat. Přímluvy zazněly v mnoha řečech: svěžími, mladými hlasy. V teologicky hutném obsahu. Po skončení liturgie jsme všichni čekali na "své".

V poledne proběhl oběd na Generalátu; také sestry Centra Aletti tam byly. Dále třeba kardinálové Kozlowski (byl v Dachau; v Africe usmiřuje znešvařené kmeny navzájem), Martini aj. Špidlík jako vždy: noblesně, srdečně. Pro mne byla důležitá přítomnost žhavého kandidáta pro "post papeže" Carla M. Martiniho: nezraňující, vlídná bystrost; nedává najevo, že má na vrch.

Večeře v Aletti. Česká minorita, kolegové z profesorského sboru, čeští jezuité římští, představení jezuitských kolejí v Římě... . Volné rozpravy, ve kterých kromě formalit zazní důležité přípravy k zralejším aktivitám. Manželé Fates(ovi) z Troyes, kteří vydávají francouzského Špidlíka, jinak z oblasti prestižní výroby šampaňského, garantovali tekuté moky. Jasné je, že mnoho "přioteplovačů se kolem každého kardinála uživí": každý se bude rád chlubit tím, že přece s kardinálem důvěrně rozmlouval. Ale nakonec je to krásné, že můžeme vůbec mluvit.

Druhý den prší. Mše svatá přesunuta do baziliky. Papež si své kardinály pečetí prstenem: hluboké. Po celé dny byl Špidlík neuvěřitelně svěží. Na večeři říkal ceremonář papeže Marini: Všichni bývají jmenováním revitalizovaní. Však je taky čeká práce.

Osobně mohu jen dodat, že ještě nedokážu dohlédnout, co všechno nám otec Špidlík vlastně předal...

________________________________________

[1] Samozřejmě, je předčasné hovořit o leckterých souvislostech Masaryka a Špidlíka.

 

           20. dubna 2010, www.ekumenickarada.cz, Autor: Ondřej Chrást

13. studijní den Ekumenické rady církví v ČR v Pastoračním centru Duchovní služby AČR v Lulči

Napsal: Mgr. Ondřej Chrást, zástupce Pravoslavné církve v Řídícím výboru ERC a účastník studijního dne

V dnech 14.-15.4.2010 se v Pastoračním centru Duchovní služby Armády České republiky v Lulči uskutečnil 13. studijní den Ekumenické rady církví na téma Duchovní služba v Armádě České Republiky.

Tento studijní den se konal na základě loňského jednání ERC se zástupci Armády ČR, armádním generálem Vlastimilem Pickem a hlavním kaplanem podplukovníkem Janem Kozlerem. V příjemném a pohostinném prostředí v roce 2006 otevřeného pastoračního centra nejdříve proběhlo výjezdní zasedání Řídícího výboru ERC a poté následoval samotný program studijního dne. V jeho úvodu kpt. Mgr. Jaroslav Knichal seznámil účastníky s minulou i současnou činností duchovní služby v armádě. Informoval také o zahraničních misích našich kaplanů a o spolupráci s armádami zemí NATO. Po společné večeři, vyplněné neformálními rozhovory s několika přítomnými kaplany, následovala obsáhlá diskuze. Diskuze trvala několik hodin a účastníci studijního dne se snažili probrat s kaplany co nejvíce podrobností o jejich službě. Mezi účastníky studijního dne bylo i několik potencionálních kandidátů na nové kaplany a ti se zajímali také o praktické věci, co se této služby týče. V diskuzi nechyběli ani smutné zážitky ze zahraničních misí. Dle samotných kaplanů služba vojenského kaplana přináší mnoho radostí při společných modlitbách s vojáky, ale také mnoho strastí a zármutku, zejména na zahraničních vojenských misích.

Další den Studijního dne měli účastníci možnost prohlédnout si nedalekou největší vojenskou posádku v ČR ve Vyškově. Zástupce velitele posádky Zbyněk Janečka seznámil zástupce církví a účastníky studijního dne s činností této posádky. Dle jeho sdělení, touto posádkou projde absolutně každý voják naší současné profesionální armády. Pořádají se zde školení a výcviky i ve spolupráci s armádami NATO. Vedení posádky Vyškov také plně podporuje činnost našich kaplanů. Po společné ekumenické slavnosti, na které účastníci vzpomněli také na oběti leteckého neštěstí v Polsku, se všichni odebrali zpět do Lulče, kde byla pro účastníky připravena ukázka etického semináře vojenských kaplanů, do kterého se aktivně všichni zapojili.

Armádní kaplané jsou důležitou součástí naší profesionální armády a církve sdružené v české ekumeně plně podporují jejich činnost a pravidelně pro ně vyprošují Boží požehnání.

Základní informace o armádních kaplanech převzato z oficiálních stránek armády ČR:

 

Kaplani začali v naší armádě opět působit až po vzniku samostatné České republiky. První zkušenost s působením vojenského kaplana získala armáda v letech 1996-97 při zahraniční misi v IFOR/SFOR v Bosně a Hercegovině. Na základě této zkušenosti byla vytvořena dohoda umožňující službu vojenských kaplanů v resortu MO, kterou mezi sebou uzavřelo ministerstvo obrany na straně jedné a církve sdružené v Ekumenické radě církví a církve zastoupené Českou biskupskou konferencí.

Služba vojenského kaplana je časově omezená a zpravidla trvá 6-8 let. Za deset let, kdy kaplani v naší armádě působí, vyslalo do duchovní služby sedm církví více než třicet svých zástupců.

 

           20. dubna 2010, www.ekumenickarada.cz, Autor: Ondřej Chrást

Ekumenická slavnost vyslání prvního pravoslavného kaplana do armády České republiky

Napsal: Mgr. Ondřej Chrást zdroj www stránky duchovní služby v AČR

Ke službě vojenského kaplana v Armádě České republiky byl v úterý 30.3.2010 v 17.00 hodin ve špitální kapli Povýšení Sv. Kříže v Táboře vyslán nový duchovní - Marek Maxim Švancara z Pravoslavné církve.

Ekumenickou slavnost vyslání vedl pomocný biskup českobudějovický Pavel Posád, jako zástupce České biskupské konference, a Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví v České republice.

Přítomen byl rovněž vladyka Kryštof, metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, P. Jaroslav Knichal, vojenský kaplan a vikář vojenského vikariátu a další vojenští kaplani a zástupci církví. Této bohoslužby se také zúčastnil velitel 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích plk. gšt. Ing. Josef Slavík u které bude nově vyslaný vojenský kaplan sloužit. Vladyka Kryštof ve svém pozdravu přítomným ocenil činnost vojenských kaplanů a popřál všem hojnost Božího požehnání v jejich nelehké službě. Zmínil také symboliku města Tábor pro Pravoslavnou církev v souvislosti s kaplany armády, protože poslední pravoslavný vojenský kaplan před likvidací této služby komunistickým režimem byl pravoslavným knězem právě v Táboře.

 

           20. dubna 2010, www.christnet.cz

Evangelíci si pozvali "na kobereček" politiky

Představitelé Českobratrské církve evangelické (druhá největší církev v ČR, kontinuálně pokračující v proudu české reformace – husitské hnutí, církev podobojí a Jednota bratrská) poslala předsedům relevantních politických stran (kromě komunistické strany) pozvánku k předvolebním rozhovorům.

Vedení církve chce se zástupci politických stran diskutovat o těchto tématech:

1) role věřících a církví jako významné části společnosti z pohledu politických stran;

2) řešení vztahu církví a státu – otázka majetkového narovnání, budoucího modelu soužití, odluka církví a státu, jiné modely a návrhy řešení;

3) otázka výchovy, rodiny, vztahů mezi lidmi, priorita, jakou jí dávají a principy, na základě kterých ji budou prezentovat, případně řešit;

4)      korupce – jak tento celospolečenský problém řešit, co politické subjekty v této oblasti učinili dosud, jaká další opatření v této oblasti plánují.

 

 

 

           21. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz,  Autor: Martina Jandlová

Pozdrav Noci kostelů zaslal Christoph Kardinal Schönborn

Pozdrav Noci kostelů, která letos proběhne poprvé v celé České republice 28.5.2010, zaslal také vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn.

Brno/Vídeň: Milí návštěvníci Noci kostelů, velmi mě těší, že vás mohu pozdravit z Vídně. Noc kostelů nás propojila přes státní hranice, neboť 28. května 2010 proběhne "Dlouhá noc kostelů" také v Rakousku. Po zkušenostech z Vídně vás mohu jen a jen povzbudit. Stojí to za to!

 

Noc kostelů je především setkáním. Setkáním s lidmi stejně smýšlejícími, s těmi, kteří jsou zvědaví i s těmi, kteří hledají nebo v sobě nosí touhu. Je setkáním s různými způsoby vyjádření křesťanské víry v architektuře, hudbě, mystice i liturgii. A v neposlední řadě je setkáním s Bohem, který nám tuto noc přichází vstříc v mnoha rozmanitých formách. Je na nás ho poznat.

 

Noc kostelů je ale také setkáním s křesťanskými vyznáními. Také zde se překračují hranice a vzbuzuje se porozumění pro to, co nás spojuje i pro to, co nás stále ještě odděluje. V době, kdy jsou otázky po Bohu odsunovány stále více na okraj, je Noc kostelů důležitým a povzbudivým znamením. Naplňuje mě velkou radostí, že se Noc kostelů tak rychle rozšířila po celé České republice.

Vám všem, kteří budete 28. května na cestě, přeji noc naplněnou setkáním s lidmi a s Bohem.

 

           21. dubna 2010,  www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Předsedou ČBK byl zvolen arcibiskup Duka

Ve dnech 20.-21.4.2010 se v Praze konalo 80. plenární zasedání České biskupské konference (ČBK), na kterém biskupové Čech, Moravy a Slezska zvolili její nové vedení. V předvečer jednání 19.4.2010 biskupové koncelebrovali s apoštolským nunciem Diegem Causerem mši svatou na poděkování za pět let pontifikátu Benedikta XVI.

Praha: Jubilejní 80. plenární zasedání zahájil duchovní slovem brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Krátce připomněl v této velikonoční době smyl Velikonoc: utrpení vedlo k vítězství Boha. Připomněl také slova z prvního článku Stanov ČBK: "...sbor biskupů ... kteří ve vzájemném spojení vykonávají různé pastorační úkoly k prospěchu věřících v Krista..." O to biskupové mají stále znovu usilovat – aby jejich hlasy tvořily  sbor, ve kterém přitom záleží na každém jednotlivém hlasu. "Když sestoupil Duch Svatý, sestoupil jako jeden plamen, ale rozdělil se na všechny učedníky," řekl biskup.

Za začátku jednání přišel pozdravit biskupy apoštolský nuncius Diego Causero. Nejprve ve sboru biskupů přivítal nového pražského arcibiskupa Dominika Duku. Připomněl biskupům jejich odpovědnost za svatost církve a vyzval je, aby všechny své síly vložili do hlásání evangelia, účinné lásky a modlitby za jim svěřená společenství. Podle něj se pozitivně mění postoj veřejného mínění i politických představitelů vůči církvi a přispěla k tomu i loňská návštěva Svatého otce v naší republice, dále povzbudil biskupy, aby byli sjednoceni ve vzájemné důvěře a v neustálé bratrské spolupráci. Poděkoval také kardinálovi Miloslavu Vlkovi za dvě desetiletí služby, v níž znovu založil a upevnil diecézi v Praze a předložil biskupům vzor pastoračního jednání. Nadcházející volební kampan chápe jako příležitost k zdůrazňování podstatných prvků sociálního učení církve tak, aby napomohly seriózní a morálně správné reflexi společenského života. Na závěr vyzdvihl význam zesnulého kardinála Tomáše Špidlíka, vynikajícího vzdělaného muže církve, který vynikal svou lidskostí.

V této souvislosti informoval biskupy olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK, o poslední etapě života kardinála Špidlíka a pozval je na pohřeb, který se bude konal 30.4. od 16.00 hodin na Velehradě.

Arcibiskup Dominik Duka, poprvé na zasedání ČBK jako pražský arcibiskup, v reflexi o církvi v dnešní společnosti uvedl, že mediální kampaň, vedená proti církvi a proti papeži má hlubší kořeny. Je to důsledek morálního uvolnění a sexuální vlny šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Jde o kompromitování církevního školství a nakonec i papeže. Přitom mnohé závažné jevy z minulého století – například zavádení sexuální výchovy do školek v Německu – zůstávají nepovšimnuty.

Arcibiskup ale zdůraznil nepřijatelnost sexuálního zneužívání a kroky, které se v tomto směru v cirkvi učinily jak za Jana Pavla II., tak za Benedikta XVI., a připomněl také jeho List irským katolíkům.

Často bývá arcibiskup dotazován na tři skutečnosti: na řešení vlastnictví katedrály sv. Víta, Václava  a Vojtěcha, ratifikaci smlouvy s Vatikánem a majetkové vyrovnání. Zopakoval, že v otázce katedrály zastává postoj smíru, co se týče smlouvy s Vatikánem se veřejní činitelé vyjadřují ve smyslu, že problematické jsou jen některé termíny a  v majetkoprávním vyrovnání by doporučoval navázat na poslední dohodu všech církví a Federace židovských obcí, kdy nezávislí experti stanovili minimální hodnotu (cca 80 mld.) i výnos 3,5 mld. Vlastní jednání však je především v zájmu měst, obcí, krajů i státu, neboť nevyřešení majetkoprávních otázek blokuje racionální a efektivnější využívání tohoto majektu. Současně arcibiskup připomněl stanovisko státního sekretáře Svatého stolce kardinála Tarcisia Bertoneho o nezatěžování společnosti v době krize. Vlastní dohoda, jak zmiňuje i smlouva mezi ČR a Svatým stolcem, má být přijatelná pro všechny a nemá poškozovat ani jednu ze stran. Vše ale závisí na výsledku parlamentních voleb. Ujistil biskupy, že chce usilovat o otevřenost v těchto otázkách, ale je nutné brát zřetel na krizi a stávající politickou situaci.

Biskupové se poté věnovali projednávání jednotlivých bodů. Diskutovali o možném rozvoji katechetické činnosti a potvrdili ve funkci národního ředitele Katechetické sekce P. ThDr. Pawla Nowatkowského na další pětileté období. Dále se zabývali využitím a zajištěním provozu koleje Nepomucenum v Římě. Plzeňský biskup František Radkovský vyložil biskupům závěrečnou etapu realizace jednotného informačního systému v církvi. Jako impuls pro získání dalších spolupracovníků pro pastoraci Romů prezentoval biskup Hučko nabídku přednášek P. Jiřího Rouse, národního ředitele pro pastoraci Romů, v nichž vychází ze své dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Ředitel Sekce pro mládež předložil biskupům návrhy na pastorační aktivity pro mládež v letošním roce, a ti je schválili a podpořili. Biskupové vydali také prohlášení k záměrům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti sexuální výchovy. Považují především za nepřípustné vyznění připravované metodické příručky. Biskupové podporují snahu podávat dětem i mládeži dostatek informací v této oblasti, ale zdůrazňují, že by se tak mělo dít s respektem ke kulturnímu, sociálnímu a rodinnému kontextu. Dále se biskupové shodli na stanovisku k mediální kritice papeže.

Na závěr prvního dne biskupové sloužili v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha zádušní mši svatou za kardinála Tomáše Špidlíka, které předsedal pražský arcibiskup Dominik Duka. V homilii olomoucký arcibiskup Jan Graubner připomněl hlavní etapy jeho života a poukázal na jeho nesmírné plody.

V průběhu tohoto plenárního zasedání zvolili biskupové v tajné volbě své nové vedení. Předsedou ČBK byl zvolen pražský arcibiskup Dominik Duka, místopředsedou olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Do pětičlenné Stálé rady ČBK, jejímiž členy jsou ze statutu ČBK předseda, místopředseda a generální sekretář, byli ještě zvoleni plzeňský biskup František Radkovský a ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Generálním sekretářem zůstává řeckokatolický biskup Ladislav Hučko.

 

           21. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Martina Jandlová

"Setkání"- přehlídka chrámových sborů v Brně již po dvacáté

"Setkání" - ekumenická přehlídka chrámových sborů dětí a mládeže v Brně se v neděli 25.4.2010 uskuteční v moravské metropoli již po dvacáté. Bohoslužbě v 10.30 hodin v kostele sv. Augustina bude předsedat brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Brno: Setkání, které pořádá jednota Musica sacra,  je určeno chrámovým sborům dětí a mládeže z celé republiky. Jde o nesoutěžní přehlídku, jejímž cílem je možnost získat nové zkušenosti, vzájemně se seznámit a strávit den společným zpěvem a zábavou. Pro každou věkovou kategorii (mladší děti, starší děti, mládež) je připravena jedna společná skladba, kterou v premiérovém vystoupení následně zazpívají.

Jak na začátky Setkání vzpomíná jejich iniciátor a dlouholetý organizátor, předseda Střediska pro liturgickou hudbu Biskupství brněnského, P. PhDr. Karel Cikrle?

"Bylo to v lednu či únoru roku 1991. Na faře v Brně-Komárově, kde jsem tehdy působil,  se sešlo na patnáct vedoucích dětských chrámových sborů, aby si vyměnili  své zkušenosti – jak velké sbory mají, jak nacvičují, kdy a co při bohoslužbách zpívají a s jakým instrumentálním doprovodem," říká P. Cikrle. "Také si vyměnili notový materiál, kterého tehdy bylo málo, a v "předkopírkovém" věku se musel ručně rozepisovat. Tam padl návrh, že by bylo velmi dobré se také navzájem slyšet. Za všeobecného souhlasu se domluvilo setkání na poslední dubnovou neděli odpoledne v kostele sv. Augustina... Přišlo sedm sborů, bylo to naprosto živelné, neorganizované. Každý sbor zazpíval tři čtyři skladby, všichni si to pochvalovali, a domluvili se, že si to za rok zopakují. Nevěděli jsme, že zakládáme tradici. V následujícím roce 1992 proběhla akce podobně..."

V roce 1993 už v Brně existovala jednota Musica sacra, která si organizaci vzala na starost. Od pátého do desátého ročníku se Setkání stále rozrůstalo; bylo dvoudenní, přijíždělo přes patnáct sborů z celé republiky, ustálil se program, k jehož zajímavostem patřilo mezi jiným  také to, že vždy v premiéře zazněla skladba komponovaná právě pro daný ročník Setkání. Desátý ročník byl mohutný festival se vším leskem.

"Mělo to však i negativní stránku", dodává P. Cikrle. "Vytrácela se původní myšlenka přehlídky chrámových sborů dětí (a přidáno: mládeže), a tedy i zpěvu repertoáru liturgického. Nastal návrat ke kořenům. Vedlo to zeštíhlení jak počtu účastníků, tak opět k jednodenní přehlídce."

I letošní jubilejní dvacátý ročník v neděli 25. dubna v kostele sv. Augustina bude mít program posledních let: ráno nácviky společných skladeb, 10.30 hodin mše celebrovaná brněnským biskupem  Vojtěchem Cikrlem, po obědě nácviky a od 14.00 hodin přehlídka jednotlivých sborů zakončená zpěvem společných skladeb podle věkových kategorií a premiérou skladby pro všechny.

Další informace: Středisko pro liturgickou hudbu, Smetanova 14, 602 00 Brno; tel: 549 251 008.

 

           24. dubna 2010,www.christnet.cz

Na mezinárodním semináři v Brně byla založena iniciativa ŠKOLA•ČLOVĚK•HODNOTY

V úterý 20. dubna se na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil mezinárodní pracovní seminář s názvem „Skryté hodnoty v kultuře školy“. Téměř 50 účastníků z řad pedagogů, teologů a studentů se na něm zamýšlelo nad přítomností náboženské dimenze v kultuře školy.

Téma otevřel Univ.-Prof. Dr. Martin Jäggle, děkan Katolické teologické fakulty Vídeňské univerzity přednáškou „Náboženství jako výzva pro školy v Evropě?“. Další významný host Dr. Thomas A. Krobath, MAS z Církevní vysoké školy pedagogické ve Vídni představil strategii rozvoje školy, která vychází z klimatu a hodnot školy. V následující panelové diskusi a poté v diskusních skupinách hledali účastníci semináře odpovědi na otázky jakým způsobem je náboženská dimenze přítomna v kultuře současné české školy a jaké jsou potřeby i možnosti dalšího rozvoje školy především ve vztahu k duchovním hodnotám.

Výsledkem společného setkání bylo založení iniciativy s názvem ŠKOLA•ČLOVĚK•HODNOTY. Jejím cílem je otevřít veřejnou diskusi o těchto otázkách v naší zemi a poukázat na náboženskou dimenzi života jako na kvalitu, která je sama o sobě hodnotou pro konkrétní rozvoj demokratické školy stojící na humanistických základech a usilující o lidsky důstojné vzdělávání.

 

           24. dubna 2010, www.krestandnes.cz, Autor: Rastislav Čižmár

V Prahe bola Širšiemu výboru KMS predstavená nová vedúca kancelárie Hana Kratochvílová

P R A H A – V Prahe sa dnes uskutočnilo stretnutie Širšieho výboru Kresťanskej misijnej spoločnosti (KMS). Okrem prerokovania organizačných a členských záležitostí bola prítomným predstavená nová zamestnankyňa KMS na polovičný úväzok na pozícii vedúca kancelárie.

Do konkurzu sa prihlásilo 8 záujemcov a 5 z nich spĺňalo vypísané požiadavky. Traja napokon postúpili do ďalšieho konkurzného výberu, v ktorom bola úspešná Hana Kratochvílová.

Nová vedúca kancelárie KMS navštevuje v Prahe zbor Cirkvi bratskej Jižní Město a misijnú stanicu Skalka. Absolvovala kurz „Základy“ pod vedením Tomáša Dittricha z Kresťanského spoločenstva. Pôvodne pochádza z Moravy, kde rada navštevuje Apoštolskú cirkev Vyškov.

Prítomným povedala, že sa jej páči to, keď sa v aktivitách prepájajú cirkvi i kresťania a budujú tak Telo Kristovo. Hana Kratochvílová prežila osobné obrátenie ku kresťanskej viere pred 2,5 rokmi na Kurze Alfa, ovláda angličtinu a nemčinu. Pre časopis Život víry 3/2010 povedala, že jej veľmi leží na srdci spolupráca ľudí na spoločnom diele pre Božie Kráľovstvo.

„Môžeme stihnúť trošku viac,“ dodal na záver jej predstavania sa Lubomír Ondráček, ktorý na stretnutí Širšieho výboru KMS formálne rezignoval na svoju pozíciu tajomníka a bude doporučený, aby ho Užší výbor KMS schválil za nového predsedu KMS.

 

           26. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz,  Autor: Richard Vocel

Rozloučení s kardinálem Tomášem Špidlíkem

Bohoslužba za kardinála Tomáše Špidlíka SJ, který zemřel v Římě, se bude slavit ve čtvrtek 29.4.2010 v 18.00 hodin v katedrále sv. Václava v Olomouci. Rozloučení proběhne v pátek 30.4.2010 v 16.00 hodin v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě.

Olomouc, Velehrad: Tělesné ostatky kardinála Špidlíka, který zemřel 16.4.2010, byly z Říma převezeny do Olomouce ve středu 21.4. Veřejnost tak má možnost uctít jeho památku v Loretánské kapli v olomoucké katedrále každý den od 22. do 29.4.

Pohřben bude 30.4. na Velehradě. Čtvrteční i páteční bohoslužbu vysílá televize Noe v přímém přenosu.

Tomáš Špidlík se narodil 17.12.1919 v Boskovicích. Do Tovaryšstva Ježíšova – k jezuitům – vstoupil na Velehradě v roce 1940 a svátost kněžství přijal v Maastrichtu v Holandsku v roce 1949. Téměř šedesát let působil v Římě jako spirituál v české koleji Nepomucenum a jako profesor Papežského východního institutu; založil Centrum Aletti. V roce 2003 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.

 

Zprávy z ČTK

 

           Noc kostelů nabídne neobyčejný pohled do svatostánků

           http://cs.christiantoday.com/article/ve-zlinskem-kraji-se-v-kvetnu-na-jednu-noc-otevrou-kostely/16748.htm

           http://cs.christiantoday.com/article/mzv-komise-ma-prispet-k-usnadneni-ratifikace-smlouvy-s-vatikanem/16742.htm

           Biskupové kritizují příručku k sexuální výchově na školách

 

           26. dubna 2010, www.christnet.cz

V Brně promýšleli náboženskou dimenzi v kultuře současné české školy

V úterý 20. dubna 2010 se na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil mezinárodní pracovní seminář s názvem „Skryté hodnoty v kultuře školy“. Téměř 50 účastníků z řad pedagogů, teologů a studentů na něm promýšlelo přítomnost náboženské dimenze v kultuře školy.

Téma otevřel Univ.-Prof. Dr. Martin Jäggle, děkan Katolické teologické fakulty Vídeňské univerzity přednáškou „Náboženství jako výzva pro školy v Evropě?“. Další významný host Dr. Thomas A. Krobath, MAS z Církevní vysoké školy pedagogické ve Vídni představil ve svém příspěvku strategii rozvoje školy, která vychází z klimatu a hodnot školy. V následující panelové diskusi a poté v diskusních skupinách hledali účastníci semináře odpovědi na otázky jakým způsobem je náboženská dimenze přítomna v kultuře současné české školy a jaké jsou potřeby i možnosti dalšího rozvoje školy především ve vztahu k duchovním hodnotám.

Výsledkem společného setkání bylo založení iniciativy s názvem ŠKOLA•ČLOVĚK•HODNOTY. Jejím cílem je otevřít veřejnou diskusi o těchto otázkách v naší zemi a poukázat na náboženskou dimenzi života jako na kvalitu, která je sama o sobě hodnotou pro konkrétní rozvoj demokratické školy stojící na humanistických základech a usilující o lidsky důstojné vzdělávání.

Na webových stránkách iniciativy ŠKOLA•ČLOVĚK•HODNOTY http://skola.archa.info/ budou k dispozici oba referáty i závěry z diskusních skupin.

 

           26. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Richard Vocel

Ekumenický Kirchentag

Kirchentag je pětidenní setkání křesťanů, kteří chtějí zažít atmosféru města plného duchovní kultury, modliteb, bohoslužeb, ekumenických setkání, zpěvu, tance, koncertů a dalších představení, to vše v duchu slov "Abyste měli naději". Motto bylo vybráno pro letošní  druhý ročník Ekumenického Kirchentagu, který se koná od 12. do 16.5.2010 v Mnichově.

Praha/Mnichov (D): Ekumenická rada církví (ERC) v ČR organizuje již poněkolikáté zájezd na Kirchentag. Zajišťuje se doprava autobusy do Mnichova a zpět, ubytování ve školách, vstupenky do areálu, kde se koná velká část programu. Bude se konat tzv. Český večer, ekumenické bohoslužebné  shromáždění s programem a pohoštěním v jednom z mnichovských kostelů.

 

           26. dubna 2010, www.christnet.cz

Začal týden otevřených dveří ve škole Dorkas

Sociální a diakonická škola Dorkas v Olomouci nabízí nový vzdělávací program

Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS v Olomouci pořádá od 26.4. do 30.4.2010, vždy od 8 do 15 hodin, Týden otevřených dveří, při kterém bude možnost prohlédnout si školu, dozvědět se více o novém vzdělávacím programu a přijímacím řízení. Uzávěrka přihlášek pro 1. kolo přijímacího řízení je stanovena na 21.5.2010. Ke studiu jsou přijímáni uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, mají vážný zájem o sociální práci a kladný postoj k diakonickému zaměření vzdělávacího programu. Příslušnost k některé církvi není podmínkou přijetí, uchazeč by však měl mít respekt ke křesťanskému zaměření školy a akceptovat vyučované předměty. Přijímací řízení probíhá formou individuálního pohovoru na základě motivačního dopisu. Další podrobnosti lze získat na webové adrese školy nebo na telefonním čísle 585 208 813.

Nový vzdělávací program

Pro školní rok 2010/11 škola Dorkas nabízí nový denní tříletý vzdělávací program „Sociální a diakonická práce“, který navazuje na zkušenosti z realizace stávajícího studijního oboru vyučovaného od roku 1996. Studenti jsou připravováni k výkonu profese sociálního pracovníka s kvalifikací podle zákona o sociálních službách. Uplatnění je všude tam, kde se provádí odborná sociální práce s klienty (jednotlivci, rodinami, skupinami a komunitami), a to v široké škále sociálních institucí nejrůznějších zřizovatelů (stát, církve, neziskové organizace atd.).

Specifickou profilací studijního oboru je příprava na sociální práci realizovanou v diakonických organizacích, případně podle osobních dispozic studenta pro uplatnění v křesťanských zařízeních volnočasových aktivit či přímo v církevní sféře v oblasti katechetické, evangelizační nebo pastorační služby. Při procesu vzdělávání jde o rozvíjení tří klíčových oblastí profesní přípravy: odborné, praktické a spirituální.

Vzdělávací program je koncipován multidisciplinárně tak, aby se studenti naučili komplexnímu přístupu při řešení sociálních a duchovních problémů. Teoretickou výuku tvoří tři vzájemně se prostupující a doplňující složky: všeobecně vzdělávací předměty, odborné sociální předměty a odborné teologické předměty. Pojetí i obsah vzdělávacího programu naplňuje Minimální standardy vzdělávání v sociální práci, jak je definovala Asociace vzdělavatelů v sociální práci, jíž je škola řádným členem od roku 1994.

Podstatnou součástí výuky je supervidovaná odborná praxe v celkovém rozsahu 21 týdnů (cca 30 % z celkového objemu výuky). Odborná praxe se koná především v sociálních institucích různého typu, zaměření a zřizovatelů. Diakonicky orientovaná praxe se koná v křesťansky orientovaných diakonických, charitativních a volnočasových zařízeních, případně ve sborech a farnostech křesťanských církví, misijních organizacích či v rámci duchovní služby ve vězeňství.

Pestrá historie školy

V roce 1991 založila křesťanská církev Bratrská jednota baptistů Biblickou školu v Olomouci. Chtěla tímto krokem navázat na více než dvacetiletou tradici Bohosloveckého semináře československých baptistů v Praze, jehož existence byla násilně ukončena v roce 1950 tehdejším komunistickým režimem.

Při zjišťování motivace prvních uchazečů o studium se ukázalo, že mnozí se nechtějí připravovat přímo na duchovenskou činnost, ale že by se rádi věnovali lidem starým, nemocným, tělesně či duševně postiženým, drogově či jinak závislým. Tak se do studijního programu vedle teologických předmětů dostaly také předměty zdravotní, sociálně-právní a další, týkající se bezprostředně sociální práce. Zájem o pomaturitní studium na Biblické škole záhy překročil rámec jedné křesťanské denominace a škola rozšířila svou působnost na všechny, kteří deklarovali kladný postoj ke křesťanské orientaci školy.

 

Biblická škola byla od září roku 1996 rozhodnutím Ministerstva školství zařazena do sítě škol pod novým názvem jako Vyšší odborná škola sociální a teologická v Olomouci. V roce 2003 byl název školy doplněn na Vyšší odborná škola sociální a teologická – DORKAS. Dorkas je řecké jméno ženy (v aramejské verzi Tabita), o které se píše v Bibli (Skutky apoštolů 9,36-41). Tato učednice Ježíše Krista konala mnoho skutků milosrdenství, kterými pomáhala svým bližním. Její smrt byla velice oplakávána, zvláště vdovami, které její službu citelně postrádaly. Poslaly pro apoštola Petra a ten jim ji po modlitbě vrátil živou. Dorkas se stala významnou svědkyní rané církve jednak svou praktikující vírou, jednak tím, že svou vlastní smrtí posloužila zjevení slávy zmrtvýchvstalého Krista.

V roce 2007 škola uzavřela smlouvu s Teologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o odlišných podmínkách pro přijetí uchazečů z řad absolventů naší školy o studium na TF JU a o podmínkách, na základě kterých může děkan TF JU uznat studentovi předměty absolvované v předchozím studiu na škole Dorkas.

Nově probíhají jednání o spolupráci s Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. Již od vzniku školy probíhá spolupráce s řadou pedagogů Univerzity Palackého v Olomouci, kteří působí na Dorkas jako externí vyučující.

Duchovní profil školního společenství

Školní společenství je z hlediska duchovního profilu velice pestré. Jsou zde jednak studenti z nejrůznějších protestantských denominací od adventistů, baptistů pres různé evangelikály a evangelíky až k letničním, jednak početná skupina studentů katolických, a vedle těchto i tzv. "nezařazení" či "hledající".

Výuku teologických předmětů zajišťují odborně vzdělaní kazatelé z různých protestantských církví, kteří při svých teologických důrazech zohledňují ekumenicky přístup k přednášené problematice. Studenti hledající v Olomouci církevní zázemí zde naleznou řadu křesťanských společenství nejrůznějších denominací. Přímo v aule školy probíhá každé úterý večer biblické vzdělávání sboru Bratrské jednoty baptistů. Zajímavou příležitostí pro studenty je možnost zapojit se v Olomouci do činnosti Studentského křesťanského hnutí či Vysokoškolského katolického hnutí.

Zvláštní starost o duchovní klima školy má školní spirituálka. V této službě působí absolventka školy Dorkas, která poté absolvovala bakalářské studium na Katedre evanjelikálnej teológie a misie na Univerzite Mateja Bela v Banské Bystrici. Její činnost se odehrává ve třech základních oblastech: pastorace (osobní rozhovory, modlitební podpora, poradenství), mimoškolní aktivity studentů (bohoslužby, volný čas) a praktická pomoc pro přespolní studenty při zorientování se v městě Olomouci.

Zázemí studia

Škola disponuje výukovými prostory ve čtyřpodlažní budově na Blažejském náměstí 9 v Olomouci. Výuka probíhá v učebnách, z nichž dvě jsou vybaveny televizory a videorekordéry. Další učebna je vybavena počítači připojenými ke školní síti, přípojkami pro připojení studentských notebooků k internetu, dataprojektorem a projekčním plátnem. Knihovna-studovna, která je v době mimo vyučování přístupná pro samostudium studentů, je vybavena přípojkami na internet a počítači připojenými ke školní síti.

V budově školy je provozována i studentská kolej, což přispívá k vytváření hlubších vztahů mezi studenty. Studentům jsou po vyučování včetně víkendů k dispozici veškeré učebny i s jejich vybavením.

Škola poskytuje studentům knihovnické služby. Školní knihovna čítá více než 3800 českých titulů. Dále je k dispozici cizojazyčná knihovna s publikacemi v anglickém, německém, hebrejském a řeckém jazyce, které škole poskytly teologické semináře z USA a dárci z Velké Británie. Studenti mají v Olomouci možnost využívat také služeb Státní vědecké knihovny, Univerzitní knihovny a Knihovny města Olomouc.

Obědy jsou zajišťovány ve školní jídelně Střední zdravotnické školy. Studenti ubytovaní v budově školy si snídaně a večeře připravují sami v kuchyňkách studentské koleje.

Volný čas v Olomouci

Škola se nachází na skále nad jedním z olomouckých parků, v dosahu městské hromadné dopravy. Umístění školy v historickém centru města Olomouc usnadňuje studentům bohaté kulturní a sportovní vyžití. V Olomouci mají studenti příležitost zapojit se též do řady dobrovolnických aktivit – např. volnočasové aktivity pro děti a mládež pořádané místním sdružením YMCA nebo nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež klub Zóna občanského sdružení Pro Vás.

Sestaveno s využitím materiálů školy.

 

           26. dubna 2010, www.ekumenickenoviny.cz, Autor: Kamil Sedláček

V Praze 2 začíná evangelizační Jarní kulturně-duchovní slavnost pod záštitou starostky

Misijní centrum Arcibiskupství pražského, Komunita Chemin Neuf, Apoštolská církev - sbor bez hranic a sbor Maranatha a Evangelická církev metodistická v Praze 2 společně pod záštitou starostky Prahy 2 Jany Černochové pořádají od pondělí 26. do čtvrtka 29. dubna 2010 na náměstí Míru v Praze 5. ročník evangelizační akce "Misijní týden", označované také jako "Jarní kulturně-duchovní slavnost". Bližší informace je možno najít na internetových stránkách www.evangelizace.cz.

Hlavní program slavností, jejichž cílem je oslovit společnost a svědčit o Ježíši Kristu, proběhne na ploše náměstí. Zde budou připraveny chvály, svědectví, přednášky, vystoupení pantomimy a divadla.

Současně bude probíhat doprovodný program v kostele sv. Ludmily, kde bude každý den od 16:30 hod. sloužena mše svatá. Na místě bude i dětský koutek, stánky s občestvením. Podrobný program slavností se nachází zde.

 

 

 

           27. dubna 2010, www.ekumenickarada.cz

Chrástečtí evangelíci staví zvonici

Zvonici přímo na střeše fary se rozhodli postavit členové Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Chrástu. Zvon získali darem ze saského Possecku. Uhradit stavební náklady jim pomůže akce "Podepiš se na zvonici!"                         

Chrást na severním Plzeňsku patří mezi obce bez klasického kostela a tedy i zvonů. To se ale brzy změní. Místní evangelický sbor totiž začal se stavbou zvonice na sborovém domě v Železniční ulici. Zvon přivezl jeho farář jako dar evangelické farnosti z německé obce Posseck. Původně byl ale menší litinový zvon v roce 1925 odlit pro kostel v bavorském městě Zeil am Main.

Základ budoucí zvonice zatím stojí na farské zahradě. Přes polovinu z potřebných 70 000 korun se už evangelíkům v Chrástu podařilo vybrat a doufají, že poprvé se vyzvánění k bohoslužbám a jiným příležitostem ozve do prázdnin. Pomoci získat zbylé finanční prostředky má tento týden zahájená akce s názvem "Podepiš se na zvonici!". Lidé, kteří chtějí nevšední projekt podpořit, si mohou "koupit" část měděné střešní krytiny a zespodu na ni napsat své jméno (více zde).

Slavnost požehnání zvonu s bohatým kulturním programem proběhne na farské zahradě v Železniční ulici v Chrástu v sobotu 12. června 2010 odpoledne. Poté bude celá konstrukce i se zvonem vyzdvižena a upevněna na střechu fary.

Postup stavby zvonice je možné sledovat online.

Karel Šimr, farář sboru

739 244 774

http://chrast.evangnet.cz/

 

           27. dubna 2010, www.christnet.cz, Autor: APHA

Církevní a politické osobnostmi se zúčastní oslav Mons. Karla Otčenáška

Pražský arcibiskup Dominik Duka se spolu s dalšími osobnostmi církevního i politického života zúčastní oslav Mons. Karla Otčenáška, který nedávno oslavil 90. narozeniny a připomene si 65 let od kněžského a 60 let od biskupského svěcení. Mons. Karel Otčenášek, emeritní biskup královéhradecký, předchůdce Mons. Dominika Duky a osobní arcibiskup, se dne 13. dubna dožil 90 let. Dne 17. dubna oslavil 65. výročí kněžského svěcení a 30. dubna si připomene 60. výročí biskupského svěcení. Služebně je tak druhým nejstarším biskupem na světě. "Díkůvzdání církve a vlasti s arcibiskupem Karlem Otčenáškem", tedy veřejná oslava jeho životních výročí se připravuje na sobotu 1. května v Hradci Králové.

Za účasti prezidenta republiky Václava Klause, církevních a společenských představitelů z domova i zahraničí a věřících královéhradecké diecéze proběhne v katedrále Svatého Ducha děkovná pontifikální mše svatá a odpoledne na Velkém náměstí kulturní program se zdravicemi, svědectvími, požehnáním a koncertem, při kterém se představí zpěvačka Lucie Bílá a chlapecký sbor Boni Pueri.

Biskupským heslem Mons. Karla Otčenáška je: "Láska Boží, trpělivost Kristova, čest našeho lidu." Jeho teologickým důrazem je spřátelování všech lidí v Duchu Svatém.  (ath)

 

           27. dubna 2010, www.christnet.cz, Autor: ČBK

Tématem X. ročníku Studentského Velehradu 2010 je "Štafeta – máš to ve svých rukou"

Ve dnech 30.4.-2.5.2010 se na známém poutním místě koná desáté celostátní setkání vysokoškoláků Studentský Velehrad 2010. Už nyní se na akci přihlásilo přibližně 600 účastníků z českých, moravských a slezských univerzitních měst. Pozvání přijali také mnozí absolventi. Letošní téma má název "Štafeta – máš to ve svých rukou." Program nabídne přednášky, besedy, modlitby, koncerty a další program.

V bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila Metoděje začíná v pátek 30.4.pohřeb kardinála Tomáše Špidlíka. Zúčastní se ho také zástupci vysokoškoláků, jimž je tato významná osobnost o to bližší, že se jedná o člena Tovaryšstva Ježíšova, které vždycky bylo studentům velkou oporou. Zahajovací mše svatá začne v bazilice a celebrovat ji bude prof. Tomáš Halík.V sobotu 1.5. budou mít studenti možnost vyslechnout si hosty, kteří promluví v rámci dopoledních a odpoledních bloků přednášek. Pozvání přijali Mons. Tomáš Halík, Pavel Jajtner, Roman Joch, Jeroným Klimeš, Kateřina Lachmanová, biskup Václav Malý, biskupský vikář pro pastoraci Mons. Aleš Opatrný, Tomáš Sedláček.

Přítomni budou také kněží, kteří se zabývají pastorací vysokoškoláků a mládeže – Michal Altrichter SJ, Tomáš Petráček, Josef Stuchlý SJ a Vít Zatloukal – a v neposlední řadě někdejší studentští aktivisté a organizátoři Studentských Velehradů, kteří se se svými nástupci podělí o životní zkušenosti. Speciálním hostem bude také misionář z Keni P. Gonzalo Maria, jenž studentům připomene zodpovědnost vůči druhým lidem, a to nejen blízkým, ale také těm, kteří žijí v chudých zemích světa. Program uzavře v neděli 2.5. mše svatá v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje. Sloužit ji bude Josef Stuchlý SJ, brněnský studentský kaplan a zároveň národní koordinátor vysokoškolské pastorace. Studentský Velehrad pořádá každé dva roky Vysokoškolské katolické hnutí ČR.

 

           28. dubna 2010, www.casd.cz

Hranická knihovna hostila výstavu o Bibli

Městská knihovna v Hranicích hostila ve dnech 26. až 29.4. unikátní putovní výstavu Bible včera, dnes a zítra. která představila Bibli a její poselství široké veřejnosti. Návštěvníci měli možnost prohlédnout si více než 150 různých exponátů pro dospělé, mládež i děti v 18 jazycích včetně dvou nejstarších Biblí z roku 1549 a 1556.

Nové Bible, biblické příběhy pro děti a mládež, atlasy nebo zajímavé studijní materiály a komentáře si mohli návštěvníci i zakoupit. Součástí výstavy byl také ruční přepis Bible návštěvníky. Jednotlivé kopie přepsaného textu budou po ukončení cyklu výstav rozmnoženy a umístěny jako zajímavé exponáty v místech konání. Návštěvníci dostali možnost zapojit se do zajímavé biblické soutěže o hodnotné ceny. Pro zájemce je také k dispozici možnost dalšího studia Bible a korespondenčních kurzů nebo možnost diskuzí o Bibli a duchovních otázkách.

"Překvapil nás zájem o tuto výstavu, o Bibli samotnou a všeobecně o duchovní otázky mezi mladými lidmi, staršími i širokou veřejností. Jsme rádi, že pro mnohé je Bible Knihou knih, která obsahuje aktuální poselství i pro dnešní dobu, zejména v této v mnoha ohledech těžké době," řekl pořadatel výstavy Petr Hamrozi.

Celý projekt je realizován občanským sdružením I4U, ve spolupráci s Hamri.cz a Městskou knihovnou v Hranicích. Více informací o výstavě včetně termínů a míst konání na jiných místech lze naleznout na www.hamri.cz/bible.

 

           27. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Richard Vocel

Dokument rady Iustitia et pax k volbám 2010

V souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydala rada Iustitia et pax při České biskupské konferenci dokument nazvaný "Koho volit. Dluh vůči sobě nebo jiným". Členové rady tímto dokumentem reagují na současné předvolební klima v naší společnosti.

 

Koho volit

Dluh vůči sobě nebo jiným

 Jaro je symbolem znovuzrození, a to jak pro křesťany, tak pro všechny, kteří vnímají probouzející se svět přírody do nového života. Obnova a znovuzrození jsou v přeneseném smyslu i podstatou jediného alespoň trochu fungujícího politického systému. S každými volbami se přece v demokracii zbavujeme zatuchlosti a náchylnosti ke korupci těch, kdo jsou u moci. Volíme nový tým, který slibuje být lepší. Často je to ovšem ten nejvíce populistický. Zřídka vyhrává tým, který by sliboval churchillovské „Pot, krev a slzy“. A tak nejednou svými hlasy otevřou nepoučitelní voliči dveře k moci těm, kdo naslibují nesplnitelné, ale v tu chvíli věrohodně znějící.

Každý zodpovědný volič si musí klást otázku: "Na základě jakých argumentů věnuji svůj hlas té či oné politické straně? Které téma je pro naši budoucnost, o níž se bude během několika týdnů spolurozhodovat, klíčové?"

Křesťanský volič při svém rozhodování přirozeně bere v úvahu soulad vůdčí ideologie politických stran se svým přesvědčením. To je jistě správné, samo o sobě však nedostatečné. V situaci, kdy není většina politického spektra vyhraněně protikřesťanská, nabývají na významu i mnohá témata důležitá na první pohled „pouze“ z hlediska sekulárního. Jejich podrobnější zkoumání totiž nezřídka ukáže, že i ona obsahují hodnotovou dimenzi, jež by žádnému křesťanovi neměla být ve volbách lhostejná.  

Česká republika se nachází v situaci, kdy prudce roste její veřejný dluh, podle propočtů každou sekundu o 4756 korun.[1] Přesáhl již 1,3 bilionu korun  (tzn. 35 % HDP). Jen letos plánujeme na úhradu úroků státního dluhu vydat 76 miliard korun.[2] I když země zatím není považována za ohroženou rizikem tzv. státního bankrotu a u svých dluhopisů platí nižší „rizikovou přirážku“ než Itálie či Portugalsko, nemluvě o Řecku či Lotyšsku,[3] neúnosné tempo zadlužování považujeme za hlavní téma letošních voleb. Toto téma je zároveň symbolem, nakolik političtí představitelé jednají s ohledem na budoucnost, či naopak líbivými sliby a neochotou řešit nepopulární záležitosti zadlužují generaci našich dětí.

Jsme zklamáni tím, nakolik nás, voliče politické strany, v diskusi o budoucím vývoji veřejných rozpočtů podceňují. Předseda národohospodářské komise největší levicové strany v jednom z deníků sdělil, že „konkrétní rozpočtové škrty přece každá vláda předloží v srpnu 2010“[4] (tzn. až po volbách). Zatím jeho strana inzeruje, že zaplatí „zvýšení dětských přídavků a rodičovských příspěvků“ z jednorázových příjmů.[5] Významný český politolog rezignoval na jakoukoli analýzu programu této strany: „V těch návrzích nedokážeme rozlišit mezi skutečnými plány a něčím, co je spíše předvolebním heslem.“[6] Avšak i hlavní ekonomický expert největší pravicové strany předkládá podbízivý návrh, podle nějž prý budou poslanci a ministři osobně finančně trestáni za to, když „připustí zvyšování dluhů“.[7] Jak máme uvěřit, že je takový návrh vůbec vážně míněn, když se ministři a poslanci této strany takového jednání předtím sami nezřídka dopouštěli?

Cítíme loajalitu ke svému státu a jsme srozuměni s tím, že abstraktní „úspory“ znamenají konkrétní nepříjemné věci. Může to být zmrazení platu či propouštění některých z nás, ať už pracují ve státní nebo v nestátní sféře. Může to znamenat zastavení velkých investic, na něž stát momentálně nemá peníze. Může to znamenat pomalé či nulové zvyšování důchodů a rušení různých státních příspěvků pro rodiny s dětmi. Může to znamenat ve zdravotnictví zvýšení spoluúčasti pacientů, delší čekací lhůty a zavírání některých oddělení nemocnic. Koho v takové situaci volit?

Dá se předpokládat, že víc než jindy bude pozornost voličů zaměřena na menší politické strany. Pozorný volič možná nalezne odpovědnou dlouhodobou vizi i v programu jiných stran. Podle průzkumů čeští voliči stále cítí, že strany zvládají maximálně běžný provoz, nevědí, kam vlastně směřujeme, ani nedokážou ukázat realistický směr.[8] Je nejvyšší čas, aby politici vzali na vědomí, že bezostyšnou hrou o moc snižují důvěru obyvatel ve smysl voleb. Nás voliče zajímá delší horizont než čtyři roky a hlavně to, aby zastupitelská demokracie byla s to řešit vážné výzvy současné doby.

Nesporně bude každý souhlasit s tím, že „Cítit se dobře v nějakém prostředí” znamená rozumět si s ostatními, komunikovat, souviset s prostředím, být v něm zapojen a spoluvytvářet ho, nebýt v něm zbytečný, mít podíl na jeho podobě. Nemáme-li alespoň nějaké tušení celku, zůstává pro nás část těžko srozumitelná.[9] A jak se uvádí v dokumentu „Pokoj a Dobro“,[10] nezapomínejme na to, že člověk je součástí stvořeného světa a jako takový by měl dbát na dobrovolnou skromnost, kulturu služby a dávání.

 Václav Malý, biskup

předseda rady Iustitia et pax při ČBK

Praha 27.4.2010

 

           28. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Irena Sargánková

Prohlášení předsedy České biskupské konference

Předseda České biskupské konference se distancuje od prohlášení rady Iustitia et pax k předvolebnímu klimatu ve společnosti.

Prohlášení předsedy České biskupské konference

Předseda ČBK se distancuje od prohlášení rady Iustitia et pax k předvolebnímu klimatu ve společnosti. Česká biskupská konference se rozhodla tentokrát nedělat zvláštní vyjádření k volbám, ale schválila text modlitby za společnost a její představitele, který rozdala návštěvníkům bohoslužeb. V modlitbě prosíme za to, aby ti, kteří nám vládnou, respektovali spravedlivý Boží řád, hájili lidskou důstojnost a život každého člověka od početí až do přirozené smrti, podporovali zdravou rodinu založenou na celoživotním věrném svazku muže a ženy, poctivě spravovali svěřený majetek a svým jednáním dávali dobrý příklad celé společnosti, aby byli zodpovědní vůči dalším generacím, probouzeli touhu po dětech a jejich dobré výchově. Pro sebe vyprošujeme svědomitost, abychom svým životem přispívali ke šťastné budoucnosti národa a zodpovědně rozhodovali.

Jakákoliv jiná prohlášení jsou záležitostí soukromých názorů.

 +Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, předseda ČBK

 

           28. dubna 2010, www.ekumenickarada.cz

Historické vlaky jely Karlštejnskem

V sobotu 24. 4. 2010 vyjely na železniční tratě Karlštejnska 3 zvláštní historické vlaky. Byly jednou z částí projektu Karlštejnské linky, který realizovala MAS Karlštejnsko, o.s., ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou, za finanční podpory Středočeského kraje a dalších partnerů.

Na jedné z tratí se mohli účastníci jízdy zúčastnit Mořinských šlapaček v lomu „Čížovec“ nebo Ekumenické piety k uctění památky politických vězňů totalitních režimů. Ekumenickou pietu v Mořině, u lomu „Trestanecký“, pořádala Asociace soukromých zemědělců, společně s Českobratrskou církví evangelickou, Konfederací politických vězňů, obcí Mořina a MAS Karlštejnsko, o.s..

Zdroj: ČCE

 

           29 dubna 2010, www.christnet.cz, Autor: Res Claritatis

ODS chce vyrovnání s církvemi, ale finančně výhodnější pro stát

Občanští demokraté a lidovci dnes odsoudili reakci šéfa sociálních demokratů na dopis biskupa Václava Malého, který na webu České biskupské konference radí voličům, z čeho mají vycházet při rozhodování při volbách. Paroubek na základě listu vyzval katolickou církev, aby, když chce bojovat s dluhem státních financí, zveřejnila svůj postoj k církevním restitucím. Podobně by tak měly učinit i strany ucházející se o voliče. Připomenul tak snahu stran bývalé vládní koalice prosadit restituce, které by i s úrokem za 60 let vyšplhaly k hodnotě přibližně na 270 miliard korun.

"Reakci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka odmítám jako hysterickou a ve své podstatě nedemokratickou. Navíc zopakoval celou řadu prokazatelných nesmyslů a lží," reagoval předseda ODS Petr Nečas. Šéf lidovců Cyril Svoboda uvedl, že Paroubek chybně interpretovaného dopisu populisticky zneužil. "Téma je odložené v době krize dohodou mezi Svatým stolcem a vládou Jana Fischera," připomenul Svoboda jeden z výsledků loňské návštěvy papeže Benedikta XVI. v Česku.

Podle Svobody KDU-ČSL neustoupí od narovnání státu s církvemi, nejedná se ale podle něj o otázku, která se má řešit nyní.

Občanští demokraté chtějí po volbách dotáhnout majetkové vyrovnání s církvemi. Vycházet by podle nich mělo z návrhu, který připravila vláda Mirka Topolánka, změnit by se ale měl způsob vyplácení finanční náhrady, tak aby se snížila celková částka, kterou stát církvím zaplatí. Řekl dnes novinářům místopředseda ODS Petr Gandalovič.

"Samozřejmě nadále podporujeme dohodu s církvemi o vypořádání jejich nároků, na druhé straně si musíme znovu sednout k jednacímu stolu ohledně té velikosti finanční částky, která bude v důsledku zaplacena," řekl Gandalovič. Původní návrh podle něj stanovil příliš vysoký úrok splátek, což při dlouhém rozložení finančního vyrovnání vedlo k nepřiměřeně velké částce celkové náhrady.

Návrh Topolánkova kabinetu, který je od jara 2008 v Poslanecké sněmovně stále v prvním čtení, počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by se za 60 let vyšplhala přibližně na 270 miliard korun.

"Toto není obchodní transakce, kde je možné používat úrok, který je běžný v obchodním styku nebo při poskytování hypoték. Myslím si, že tady je třeba se vrátit k jednacímu stolu a myslím, že i církve by měly být v tomto směru o něco rozumnější," řekl dnes Gandalovič. ODS podle něj ale nechce nic měnit na vymezení církevního majetku a dohodě o tom, co se bude vydávat a co se bude finančně nahrazovat.

 

           30. dubna 2010, www.tisk.cirkev.cz, Autor: Markéta Jírů

Náboženství a veřejná moc v česko-německém srovnání

Ve dnech 23.-25.4.2010 uspořádalo české Sdružení Ackermann Gemeinde (SAG) konferenci na téma "Náboženství a veřejná moc v česko - německém srovnání" za finanční podpory Česko - německého fondu budoucnosti, Konrad – Adenauer Stiftung, Sozialwerk Ackermann - Gemeinde e.V., Renovabis a Ministerstva kultury ČR.

Praha: Páteční večer 23.4.2010 otevřel Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc referátem s názvem "Náboženství, církve a česká veřejnost". Pro srovnání se zahraničními zkušenostmi následovala přednáška vídeňské profesorky Dr. Ingeborg Gabriel s tématem katolické církve ve veřejném prostoru Rakouska.

Sobotní dopoledne 24.4.2010 bylo zahájeno referátem ThDr. Pavla Černého, Th.D, bývalého předsedy ekumenické rady církví České republiky, který se zaměřil na vývoj vztahu státu a církví v posledních dvaceti letech. u nás. Současný vývoj v Německu reflektoval obšírným referátem redaktor časopisu "Christ in der Gegenwart" (Křesťan v současné době.). Po dopolední kávě společně promluvili Dagmar Babčanová a Pavel Jajtner, bývalí zástupci Slovenské resp. České republiky u Svatého stolce, kteří pohovořili o roli zástupce státu u Svatého stolce. Jejich příspěvek byl doprovázen i promítáním fotodokumentace z Vatikánu.

Sobotní odpoledne měli účastníci konference možnost zúčastnit se prohlídky Strahovského kláštera s úvodní přednáškou na téma "Církev v dobách Josefinismu". Večerní koncert výborného pěveckého dua "Two voices" ukončil sobotní program a navodil velice příjemnou atmosféru.

Neděle 25.4.2010 byla zahájena mší svatou, kterou celebroval pomocný pražský biskup Mons. Václav Malý. Následně usedl též k panelové diskuzi společně s Mgr. Jakubem Křížem, zástupcem ministerstva kultury a zároveň odborníkem z organizace CEVRO, který se zaměřuje na majetkoprávní vyrovnání. K této diskuzi usedl též mons. Dieter Olbrich, člen mnichovské katedrální kapituly a nově zvolený předseda německé Ackermann-Gemeinde Martin Kastler MdEP. Diskusi moderovala Lída Rakušanová. Celé tři dny provázela program aktivní účast posluchačů, kteří získali velmi mnoho nových poznatků.

Před začátkem této konference se dne 23.4.2010 konala valná hromada Sdružení Ackermann Gemeinde, při které byl předsedou zvolen Ing. Jaromír Talíř, místopředsedkyní Helena Faberová a duchovním rádcem  P. Adrian Zemek.

Informace o Sdružení Ackermann-Gemeinde:

Sdružení Ackermann-Gemeinde vzniklo na počátku roku 1999 v České republice. Posláním sdružení je přispívat ke konstruktivnímu utváření budoucnosti Evropy s vědomím po staletí trvajících společných dějin Čechů a Němců. Při své sociální, charitativní, vzdělávací či vydavatelské činnosti sdružení vychází z křesťanských zásad. Jeho název je odvozen od literárního díla ze 14. stol. "Ackermann aus Böhmen"/"Oráč z Čech"/, které napsal Jan ze Žatce, rodák ze západních Čech.

 

           1. května 2010, www.ekumenickenoviny.cz, Autor: Kamil Sedláček

Ve středu 5. května 2010 se na schodech Národního muzea uskuteční další Ranní modlitby za Prahu

Ve středu 5. května 2010 od 6:45 hod. se na schodech před Národním muzeem na Václavském náměstí v Praze uskuteční další Ranní modlitební setkání za Prahu. Informují o tom internetové stránky Křesťanské misijní společnosti (KMS).

 

Na úvod promluví kazatel Církve bratrské Pavel Trefný. Protože se Modlitby za Prahu budou konat v den výročí Pražského povstání, bude jeho zamyšlení, jak sám uvedl, výzvou k věřícím, aby "povstali proti temnu", jako před 65 lety jejich předkové povstali proti nacismu. Po chválách, které povede Mirek Hoblík, pastor Křesťanského společenství, se přítomní rozdělí do menších skupinek, ve kterých se budou modlit. Po závěrečné modlitbě bude setkání ukončeno společnou Modlitbou Páně, závěr je naplánován na 7:30 hod.

Modlitby za Prahu se u Národního muzea konají každý pracovní den od 7:00 hod. Zvláštní modlitební setkání většího rozsahu se uskutečnilo 2. února 2010, další je naplánováno na 11. říjen. Kontaktní osobou je Pavel Trefný, se kterým je možno se spojit prostřednictvím e-mailu pavel.trefny@cb.cz nebo na telefonním čísle 775 024 742.

 

           2. května 2010, www.krestandnes.cz,  Autor: Rastislav Čižmár

V Prahe sa uskutočnilo členské zhromaždenie ČEA s hosťom z Holandska

P R A H A - V Prahe sa v piatok uskutočnilo výročné členské zhromaždenie Českej evanjelikálnej aliancie (ČEA). V jej úvode vystúpil s biblickým zamyslením Pavel Kuchynka, kazateľ Evanjelickej cirkvi metodistickej Praha 10, ktorý hovoril o skladaní vlastných bremien a nosení bremena Pána, ktoré je ľahké.

Po organizačných záležitostiach predniesol výročnú správu o práci organizácie v roku 2009 tajomník ČEA Jiří Unger. V programe ďalej predstavila vedúca kancelárie ČEA Marta Kopečková správu o účtovnej uzávierke a predseda ČEA Tomáš Chvojka prezentoval revíznu správu. V rámci rekapitulácie zmien v členskej základni predstavili prítomným svoje aktivity zástupcovia dvoch nových kolektívnych členov Presbyteriánskeho zboru Immanuel, o.s. a Cirkvi Nová nádej.

Počas rokovania odzneli i správy o činnosti Rady ČEA, Výkonného výboru ČEA ako aj Platformy predstaviteľov cirkví pri ČEA. Jiří Unger následne prezentoval víziu činnosti ČEA pre rok 2010 a schválil sa rozpočet organizácie.

V ďalšej časti zhromaždenia prednášal tajomník Holandskej evanjelikálnej aliancie Arnold van Heusden na tému „Byť cirkvou v konzumnej spoločnosti – holandská skúsenosť“. Po ňom hovoril tajomník ČEA o výzvach kresťanského lobbyingu. Záver členskej schôdze bol určený pre diskusiu členov.

Na výročnej členskej schôdzi ČEA sa zúčastnili individuálni členovia, zástupcovia kolektívnych členov a hostia z Cirkvi bratskej, Apoštolskej cirkvi, Cirkvi Kresťanské spoločenstvá, Cirkvi Nová nádej, Evanjelickej cirkvi metodistickej, Cirkevného zboru ECAV v Prahe a Presbyteriánskeho sboru Immanuel.

 

Zprávy z ČTK

           1. května 2010  S kardinálem Špidlíkem se na Velehradě loučilo několik tisíc lidí

 

 

 

Zpracovala: Zuzana Dvořáková

Ekumenická rada církví

zdvorakova79@gmail.com



Kateřina Děkanovská publikováno: 20.05.2010 02:23 zobrazeno: 4099x


Diakonie a misie CČSH        Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus