Slovo patriarchy Tomáše Butty na úvod přednášky historika prof. Petra Čorneje konané ve středu 23. dubna 2025 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci.
Vážený pane starosto, vážený pane probošte, vážený pane vikáři, dámy a pánové, sestry a bratři, vážím si toho, že se mohu zúčastnit této přednášky pana profesora Petra Čorneje o Janu Žižkovi, kterou pronese v tomto historickém jihočeském městě a současně i v neobyčejném prostoru, kterým je římskokatolický kostel.
Naše dějiny byly plné napětí i konfliktů a bojů. Tuto skutečnost přímo ztělesňuje husitský bojovník Jan Žižka. Na dramatickou historii se můžeme dívat dnes z pohledu odborné historické vědy z odstupu a pak také v ekumenickém nahlížení, které směřuje do budoucnosti. Na katolickou církev můžeme dnes jako křesťané, hlásící se k reformačním tradicím, hledět optikou II. Vatikánského koncilu a jeho dokumentů. Jedním z nich je i deklarace o náboženské svobodě. Náboženská víra je záležitostí svobodného rozhodnutí člověka.
Středověké husitství má svůj název od kazatele a univerzitního učitele Mistra Jana Husa, jehož život byl ukončen násilnou smrtí v Kostnici. Symbolem husitství se stal kalich, který – jak to vyjádřil evangelický historik a teolog Amedeo Molnár – není jen liturgickou odlišností, ale i mnohem širším teologickým programem návratu k apoštolskému poselství. O Janu Husovi psal v posledních letech z katolických autorů prof. Ctirad Václav Pospíšil. Ve svých knihách nazvaných Husovská dilemata věnuje pozornost i Janu Žižkovi.
V Husově roce 2015 jsem měl možnost zúčastnit se cesty do Říma, kde se uskutečnila bohoslužba smíření. Při této příležitosti jsme byli přijati jako zástupci českých husitů a českobratrských evangelíků papežem Františkem, který byl nyní odvolán na Velikonoční pondělí k Pánu na věčnost. Ve svém projevu k nám navázal na výroky svého předchůdce Jana Pavla II. Vybavuje se mi jeho osobní, vlídný a srdečný přístup. Důrazy papeže Františka jsou blízké i křesťanům z reformačních tradic. Jsou jimi „radost z evangelia“, „chudá církev“, význam laiků v církvi a univerzální bratrství, které je široce otevřené. V roce 2015 jsme prožili mimořádné ekumenické sblížení při modlitbě smíření v Římě, v Týnském chrámu v Praze a na dalších místech.
V loňském roce proběhlo 600. výročí Jana Žižky. Jižní Čechy se tomuto výročí věnovaly. Jako husitská církev jsme byly nositeli této historické připomínky v Praze v Betlémské kapli. V Přibyslavi – v místě jeho skonu – jsme se setkali s vojenskými kaplany k ekumenické bohoslužbě zaměřené na význam obrany a motivy smíření a pokoje.
Doba středověkého husitství a postava Jana Žižky je jedinečným způsobem odkrývána a přibližována historikem prof. Petrem Čornejem. I dnes máme tuto vzácnou příležitost.
Tomáš Butta