Medailonek církevního historika Bohdana Kaňáka a představení jeho publikace o husitství v březnu 2025.
Bratr dr. Bohdan Kaňák se narodil v Praze, ale značnou část svého života žije na severní Moravě v olomouckém kraji. Jeho maminka Alena Kaňáková byla farářkou v Praze-Krči a znal jsem ji osobně a v krčském sboru ve skupině mládeže jsem se také seznámil s bratrem Bohdanem. Bohdanův tatínek prof. Miloslav Kaňák byl význačným církevním historikem a vyučujícím na tehdejší Husově československé bohoslovecké fakultě v Praze a vyznačoval se mimořádně širokým encyklopedickým rozhledem.
Přicházel jsem někdy ke Kaňákovým na návštěvu do jejich vinohradského bytu v Belgické ulici. Jejich byt byl proslulý tím, že většinu prostoru zabírala rozsáhlá knihovna. Knihy byly umístěny v policích až do stropu nejen v pracovně bratra profesora, ale knihy se nacházely na zdech dalších místností i chodby. Základ této knihovny si bratr Bohdan převezl později do svého bydliště na Moravě.
Duchovní a intelektuální zázemí v rodině bylo dobrým předpokladem pro další dráhu bratra Bohdana. Po středoškolských studiích nejprve v roce 1982 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví, o deset let později v roce 1992 se stal absolventem bohosloví na Husitské teologické fakultě, tehdy již také součásti Karlovy univerzity. Nelze se divit, že br. Bohdan některé své práce věnuje dílu svého otce, na které tak navazuje. O jeho díle vztahujícím se k anglickému reformátorovi Janu Viklefovi napsal Bohdan stať v roce 2015 a o jeho komeniologickém bádání je Bohdanovo pojednání z roku 2022. O svém otci jako husitologovi napsal přehlednou kapitolu do připravované publikace na základě spolupráce s Husitským muzeem v Táboře.
O odborné činnosti bratra doktora Bohdana Kaňáka včetně výběrového soupisu jeho prací v oblasti archivnictví a historie – obecné i regionální – přinášejí údaje medailony k životním jubileím z roku 2018 a 2023 od jeho kolegy historika a archiváře dr. Miroslava Koudely, otištěné v Olomouckém archivním sborníku.
Chtěl bych spíše alespoň částečně přiblížit práci doktora Bohdana pro Církev československou husitskou. Přispívá pravidelně do publikací, případně je odborným lektorem prací druhých. Svými hodnotnými příspěvky se zapojil do 600. výročí M. Jana Husa v roce 2015, též napsal významné statě do monografií a sborníků k 100. výročí naší církve nebo jubileu Jana Amose Komenského v roce 2022. Ostatně Komenskému se věnoval již při 400. výročí v roce 1992, kdy napsal pojednání o Komenském jako duchovní křesťanské osobnosti.
Jeho otec bratr profesor psal ucelené dějiny Církve československé v roce 1970 o padesátiletí církve, bratr Bohdan je autorem dějinných přehledů o století naší církve, jako je tomu v úvodním pojednání v Biografickém slovníku z roku 2020, ale i ve výpravné publikaci o některých našich sborech meziválečného období, jak byla tato publikace vydána v roce 2018 ve spolupráci s ČVUT. Bratr Bohdan se však věnuje detailně jednotlivým osobnostem, údobím i událostem z dějin naší církve. Připravil ochotně i některá hesla s církevně-dějinnou tematikou pro stránky naší církve. Napsal též publikaci věnovanou zdejšímu Husovu sboru v Olomouci.
Je autorem článků v našem církevním tisku Český zápas, do kterého již několik desetiletí přispívá, rovněž do Kalendáře Blahoslav i Theologické revue. Mohli bychom ve spojitosti s jeho odbornou i popularizační činností mluvit o celé řadě přednášek, které během let vykonal na různých místech a k různým příležitostem. Spolupracuje s naukovým sněmovním výborem.
Chtěl bych upozornit na Bohdanův badatelský přínos v souvislosti s Chebským soudcem. V roce 1982 vystoupil jako mladý historik na prestižním symposiu k 550. výročí Chebského soudce, které se konalo v Chebu. Jeho příspěvek zazněl vedle příspěvků osobností vědy, jako Amedeo Molnár, Ivan Hlaváček, Pavel Spunar, František Šmahel, Zdeňka Hledíková, Jana Nechutová a další. Jeho příspěvek vyšel ve sborníku Soudce smluvený v Chebu. Má název „Několik poznámek k diplomatickému materiálu, který se vztahuje k takzvanému soudci Chebskému“. Později se dále této problematice pramenného studia věnoval a publikoval výsledky v Olomouckém archivním sborníku v roce 2002 a také ve sborníku Husitského muzea v Táboře ve stejném roce. Dr. Adam Pálka – historik působící v Centru mediavistických studií – zhodnotil tyto Kaňákovy studie jako zásadní ve svém článku k Chebskému soudci, který vyšel v Českém časopise historickém v roce 2020 (ČČH 2020, č. 1, s. 8).
Bratr dr. Kaňák se ve svém bádání o husitství a jeho popularizaci orientuje zejména na dílech dvou našich předních husitologů – prof. Františka Šmahela a prof. Petra Čorneje. Vztah k prof. Šmahelovi popsal ve své vzpomínce, která vyšla v Českém zápase ve spojitosti s jeho úmrtím v letošním roce (ČZ 2025, č. 10, s. 4). Prof. Šmahel byl také oponentem jeho diplomové práce, když bratr dr. Bohdan Kaňák skládal velký doktorát.
Pana prof. Petra Čorneje informuji pravidelně o tom, co vydáváme v naší církvi k tématu husitství a české reformace. Poslal jsem mu i Bohdanovu knížku. Vyjádřil se v tom smyslu, že ho tato knížka potěšila a považuje za skvělý postřeh o jezdci z Apokalypsy na bílém koni ve vztahu k Žižkovi.
Publikace bratra dr. Bohdana Kaňáka Úvahy o husitství shrnuje jeho dlouhodobý badatelský i popularizační zájem.
Publikace se obsahově vymezuje na tu část období české reformace, kdy nebyla ovlivňována německou a švýcarskou reformací 16. století a počátku 17. století. Jde tedy o 15. století, které bývá označováno jako „husitské století“. Jde o husitství jako zcela pozoruhodný evropský jev předcházející a předznamenávající evropskou a světovou reformaci.
Bratr Bohdan věnuje pozornost známým postavám a událostem, ale i těm méně známějším. Soustřeďuje se na historická fakta a reálie, k tomu má odborné historické a archivnické předpoklady. Současně odkrývá husitské myšlení. Zde má své místo Bible a teologie, které jsou také součástí Bohdanovy odbornosti. Navíc je bratr Bohdan knězem Církve československé husitské a vykonává příležitostně duchovenskou službu. V jeho publikaci je cenné, že ukazuje, jak Bible a její poselství hrálo podstatnou roli v myšlení husitů – jak u filozofických učenců, tak i u lidových radikálů. Věřím, že uváděná publikace přispěje k promýšlení husitství na základě pohledů soudobé husitologie odpoutané od ideologického zatížení a totalitního zkreslování minulosti, ale i vzhledem k předsudkům mnohých, projevujícím se v naší současnosti.
Pro nás jde o téma navíc související s identitou naší církve. Vždyť v husitství a české reformaci nejde o nic menšího než o duchovní zápas o pravdu Páně a utváření Kristovy církve pod jeho autoritou.