Promluva bratra patriarchy se vzpomenutím na bratra F. Brynycha v prosinci 2024.
„Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Mt 5,8
Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Mt 6,21.29
Čím srdce přetéká, to ústa mluví. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré.“ Mt 12,34b-35a
Vážená sestro Jarmilo, vážení blízcí z rodiny, vážené sestry a vážení bratři, dovolte, abych také vzpomenul na bratra Františka Brynycha a připomenul jeho životní cestu, i to, jak nás z pokladu svého věřícího srdce obdarovával.
Bratr František se narodil 27. května roku 1963 v Praze. Jeho maminka Zdenka Brynychová byla farářkou naší církve. Přijal svátost křtu v roce 1963 v náboženské obci v Praze-Hloubětíně. Ve svém původním povolání se věnoval obchodu a v roce 1983 absolvoval střední školu pro pracující. Ve stejném roce byl povolán k výkonu základní vojenské služby do Spišské Nové Vsi. Zajímal se o témata víry a náboženství. Proto se rozhodl studovat dálkově na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a zvolil si obor religionistika v kombinaci s husitskou teologií. Bakalářem se stal v roce 1994 a magistrem v roce 1996. Psal diplomovou práci s názvem „Původ a srovnání přírodních náboženství“. V roce 2000 přijal svátost kněžského svěcení v kostele sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí a v roce 2001 se stal externím duchovním v Náboženské obci v Praze-Horních Počernicích. V roce 2000 byl přijat do pracovního poměru v úřadu ústřední rady do prodejny Blahoslav a v roce 2006 se stal jejím vedoucím. Od roku 2017 se v našem ústředí věnoval knihovnické práci po té, co byla obnovena Knihovna dr. Františka Kováře. S pečlivostí ji vedl a současně konal v rámci našeho úřadu i další činnosti a úkoly, které bylo potřebné společně zajišťovat. Příležitostně se věnoval kazatelské a duchovenské službě. Vždy si s velkou důkladností připravoval biblické výklady a kázání a často k tomu připojil osobní svědectví ze svého srdce. Písně doprovázel hrou na varhany. Pravidelně zajišťoval varhanní doprovod při našich pondělních pobožnostech.
V kostele sv. Mikuláše na Starém Městě pražském přijal svátost kněžského svěcení, ale ve stejném kostele také v roce 2008 přijali František a Jarmila svátost manželství. Vážená sestro Jarmilo, prožili jste v lásce společné roky života, nesli jste spolu to radostné i těžké. Byli jste si navzájem oporou, a Vy jste byla manželovi Františkovi velkou oporou právě v posledním čase. Patří Vám za to poděkování.
Zazněla k nám v tomto vzpomínkovém setkání slova Ježíše Krista z jeho kázání na hoře i z další jeho řeči z Matoušova evangelia. Slyšíme blahoslavenství o čistém srdci, které umožňuje věřícím pohled směrem k Bohu. Dále Ježíš mluví o tichém a pokorném srdci, které má především on sám, ale které mají mít i jeho učedníci. Jaké je srdce, takové jsou i projevy člověka navenek. „Dobrý člověk z dobrého srdce vynáší dobré“, říká Ježíš. Tyto biblické verše jakoby připomínaly a charakterizovaly svým způsobem právě Františka.
Občas i nám dal nahlédnout do pokladu svého srdce, do svého nitra. A mohli jsme být jeho upřímnou vírou a lidskou dobrotou obohaceni. Bratr František se učil od Ježíše – tichého a pokorného. Věříme, že nalezl odpočinutí své duše a Pán ho navěky neopustí.