Promluva bratra patriarchy k dětem na 1. adventní neděli v Řevnicích v prosinci 2024.
Milé děti, vážení rodiče, sestry a bratři,
v čase před Vánocemi se objevuje zvláštní postava s bílým vousem, čepicí a berlou. Působí na nás důstojně a vážně, ale i přívětivě a dobrosrdečně. Je to biskup Mikuláš, který žil v dávné době (ve 4. století) ve významném starověkém městě Myra, v Malé Asii, v dnešním Turecku.
Mikuláš přichází i k nám. „Dobrý den, bratře biskupe Mikuláši!“
Děti se zdraví s Mikulášem.
Biskup Mikuláš nosí s sebou košík s dárky. Ani dnes si jej nezapomněl vzít. V Bibli je napsáno, jaký má být biskup (Tt 1,7-9). Jedna z důležitých požadovaných vlastností je, že má být pohostinný. Biskup Mikuláš má radost, když někoho může dárky potěšit. Chce, aby si lidé také navzájem působili radost. Rmoutí se nad tím, když si lidé místo radosti přinášejí slzy a navzájem si ubližují. Dnes se biskup Mikuláš raduje z toho, že mohl přijít mezi nás.
Mikuláš má takové zvláštní oblečení. Nosí slavnostní šaty, protože jako biskup vede slavnostní bohoslužby v kostele, kde se setkávají věřící lidé. Věřící lidé se shromažďují v kostelích, sborech a modlitebnách. Mnohé kostely se dokonce nazývají jeho jménem. Jeden takový starobylý veliký kostel sv. Mikuláše je na Staroměstském náměstí v Praze. Jsou tam i jeho vyobrazení (ukázat obrázek chrámu sv. Mikuláše). V příštím týdnu tam určitě přijde, neboť se tam setkávají děti na jeho svátek.
Dříve, než si věřící lidé stavěli veliké kostely, tak se setkávali v domech. I tam rád Mikuláš přichází, jako přišel dnes k nám do našeho sborového domu v Řevnicích.
Mikuláš má rád hudbu. Protože i hudba může přinášet druhým radost. Hrajete, děti, na nějaké hudební nástroje? Zahrajete nebo zazpíváte Mikulášovi písničku?
Děti hrají skladby a zazpívají píseň. Mikuláš rozdá dětem dárky.
Na závěr této části zazní píseň „Není lepší v tomto světě“ (Buď tobě sláva, č. 8) s doprovodem mandolíny (v D-dur).
Mikuláš má s sebou nejen dárky, ale i zvláštní knihu. Tato kniha se nazývá Bible. Jako biskup z této knihy předčítá, vykládá ji a učí děti i dospělé. I my se z této Knihy knihy učíme a dovídáme se stále něco nového.
Přečte se biblický text: Jr 33,14-16. Pro dnešní první adventní neděli je vybráno čtení z proroka Jeremiáše o pařezu a nově vyrostlé větvičce, výhonku (srov. Iz 11,1; Oz 4,2; Ř 15,12). Dozvídáme se o stromu, který rostl, a byl veliký a významný, ale pak byl pokácen a zůstal z něho jen pahýl, pařez (srov. Iz 6,13). Všichni si mysleli, že už je to konec tohoto stromu, že už navždy odešel ze světa. (Ukázat uříznutý kus kmene stromu.) Ale náhle se nečekaně objevil výhonek a ukázal se tak nový život, nová naděje. (Postavit vedle kmene živou rostlinu v květináči.)
Ale co to znamená? Je to prorocký obrazný příběh o příchodu Ježíše Krista. Ten strom znamená starodávné židovské království, které se rozrostlo za času krále Davida, který byl statečným a spravedlivým králem. A získalo věhlas za jeho syna krále Šalomouna, který se vyznačoval moudrostí a usiloval o pokoj a mír. Ale pak přišli jiní králové, kteří již neměli tak dobré vlastnosti, takže království stále víc upadalo, až se rozpadlo a zaniklo. Bylo zničeno nepřáteli. Bylo jako ten pařez bez života. Ale pak se narodí Ježíš, kterého Bůh posílá lidem. S Ježíšem přichází nový život, nová naděje, nové království. On je spravedlivější než David a moudřejší než Šalomoun. To vyjadřuje ten výhonek, který vyrostl z pařezu či kořene. (Postavit rostlinku na pařez.)
Kořen, který není vidět, je obrazem pro skrytého tajemného Boha, který dává vyrůst zázračně novému. Jak slyšíme u proroka Izajáše: „I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce“ (Iz 11,1).
Biskup Mikuláš, který četl v Bibli, to slovo Božího slibu o příchodu Ježíše znal a radoval se z jeho příchodu a narození. Stal se jedním ze služebníků a svědků tohoto Krále. Dodnes si proto připomínáme jeho štědrost, laskavost a pohostinnost.