Kázání při 20. výročí střediska Husitské diakonie Nazaret v Borovanech v listopadu 2024.
Iz 12,1-6; Ř 15,1-6
Vážení a milí, zdravím vás všechny při této slavnosti!
Jistě ne náhodou jsme četli z Lukášova evangelia. Slyšeli jsme: „Přišel do Nazareta, kde vyrostl.“ (L 4,16). Když se řekne „Nazaret“, tak je to pro vás a mnohé další toto diakonické středisko v Borovanech. Ale současně je to místo, kde vyrůstal Ježíš. Je to městečko v dnešním Izraeli v jeho severní části. Dodnes se tam udržuje živá vzpomínka na Ježíše a jeho rodinu. Ježíš byl podle tohoto města přímo nazýván „Nazaretský“ (Mt 2,23; J 18,5). Lidé – jeho současníci tam Ježíše dobře znali. Znali jeho matku Marii i jeho pozemského otce Josefa. „Což to není syn Josefův?“ (L 4,22; srov. J 1,45). V jiném z evangelií je řečeno: „Což to není syn tesaře?“ (Mt 13,55) či dokonce „ten tesař“ (Mk 6,3). Ježíš se zabýval rukodělnou prací. Pracoval se dřevem a vyráběl různé předměty a nástroje. K obdobným činnostem patřila práce s kameny, kovem, látkou nebo hlínou. Práce s hlínou byla důležitá pro zhotovování nádob a byla ve starověku velmi rozšířená. Nazaret je tedy místem, kde se něco tvoří, vyhotovuje, vyrábí, kde se pracuje. I Ježíš tam pracoval. I zdejší Nazaret je takovým místem tvořivé činnosti a práce.
Ježíš vyrůstal v Nazaretě v rodinném prostředí jako řemeslník, ale on rostl i duševně a duchovně. „Četl z Písma“ (L 4,16). Věnoval se četbě Písma – Bible, která je prostředkem poznávání nebeského Otce a jeho vůle. Ježíš znal Písmo – příběhy o praotcích a králích, příběhy svého židovského lidu, ze kterého pocházel, znal i proroctví o Mesiášovi a zaslíbení proroků, která se vztahují na Izrael i na celé lidstvo. Uvědomoval si, že jeho úkol v dějinách Božího plánu je zcela jedinečný. Ježíš osobně naplnil všechna Boží zaslíbení a poselství Bible – Starého zákona. Všechno, co Bůh Otec slíbil lidem, se v Ježíšovi, jeho Synu, stává skutečností. V něm se splnilo Písmo (L 4,21).
Co je obsahem Ježíšova poselství? Je to svoboda, osvobození, odpuštění a smíření, spravedlnost, naděje, lidská důstojnost, nové vidění víry. Ale je to také radost. Říká: „… abych přinesl radostnou zvěst“ (L 4,18). O této radosti mluvil prorok Izajáš, kterého Ježíš cituje (Iz 61,1-2). O zvláštní radosti a veselí hovoří prorok Izajáš i na dalších místech (Iz 12,3; Iz 30,29; Iz 41,27; 51,3.11 a jinde).
Co nám přináší radost? Je to určitě i tvořivá práce a nápaditá činnost, která nám přináší radost. Když člověk něco pěkného vytvoří, tak má z toho radost. Ale ne všechno se musí povést a vydařit. Když se něco nepovede, tak to nemáme vzdát. A potom třeba vznikne něco dalšího, lepšího, co uděláme, a přinese nám to radost.
A důležité je, že tato radost z dobrého díla je předávána i druhým. Například v podobě keramických a dalších výrobků pro krásu i užitek. Ten, kdo si něco z diakonického střediska koupí, tak se tím potěší nebo může potěšit někoho druhého.
Slyšíme dnes z Bible, že Ježíš přichází do Nazareta. Ježíš se k nám vrací, aby nás potěšil, aby nám pomáhal překonávat všechny obtíže a zkoušky, které neseme, aby nám dával trvalou naději a radost. A my tak mohli různými způsoby tuto radost předávat druhým.
Ať Nazaret je i nadále místem, kde se můžeme sdílet o radost, kterou nám přináší a dává Ježíš. Přeji mnoho Boží přízně a zdaru pro vaše úsilí a činnosti k prospěchu mnoha lidem. Ať dál svítí všem lidem Slunce z Nazaretu! Amen.