WebArchiv - archiv českého webu

Na Hradě vlají husitské prapory

President republiky Miloš Zeman se v pátek 5. června na Pražském hradě zúčastnil slavnosti k 600. výročí Mistra Jana Husa a k 90. výročí zavedení památného dne/státního svátku na jeho počest. Při této příležitosti byl na třetím nádvoří Hradu vyvěšeny husitské prapory. Podobným způsobem uctil Husovu památku před devadesáti lety Tomáš Garrigue Masaryk. Akce se zúčastnili zástupci veřejného života a ekumeny, za naši církev pak bratr patriarcha dr. Tomáš Butta. Oslavy doprovodily historické vojenské prapory a pěvecký sbor Univerzity Karlovy, který zazpíval českou hymnu a husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Husitské prapory budou na Hradě vlát přesně měsíc – do památného 6. července. O husitském praporci: Typickým emblémem husitů, běžně nazývaných kališníky, byl přirozeně kalich. V dobových ikonografických pramenech se proto kalich objevuje nejen na pavézách a husitských kachlích, ale především na vyobrazeních v kronikách a kodexech, kde identifikuje odlišné skupiny bojovníků - husitů a křižáků. Z písemných pramenů však víme, že husitská polní vojska nepoužívala výlučně korouhve a praporce s kalichem, ale vyrážela do boje též pod korouhvemi svých městských hotovostí, osobními korouhvemi hejtmanů, případně pod korouhvemi s vyobrazením Ježíše Krista či Beránka Božího. Při jízdě na Basilejský koncil v roce 1432 dává hejtman Matěj Louda na svém voze vztyčit korouhev, na jejímž listu je kalich a na straně druhé vyobrazení Krista na kříži. V zahraničních kronikách se jako identifikační symbol husitů objevují dokonce korouhve s husou, někdy dokonce pijící z kalicha. V dobových pramenech však není nikde doložena korouhev či praporec s červeným kalichem na černém listu a ani štít s černým polem a červeným kalichem. Přesto u nás od poslední čtvrtiny devatenáctého století tento symbol, díky Jiráskovým románům a Alšovým ilustracím, pronikl do obecného povědomí. Způsobil to heraldik Vojtěch Král z Dobré Vody, který na základě pozdějšího přídomku Jana Žižky z Trocnova – z Kalicha – vymyslel pro něj znak s červeným kalichem na černém poli, navíc doplněný šesti stříbrnými hvězdami. Černo-červená „revolučně husitská“ symbolika se natolik vžila, že se uplatnila i na některých praporech ruských legionářů a byla dokonce použita již v bitvě u Zborova na praporku plukovníka Mamontova, velitele 3. střeleckého pluku. Nejspolehlivějším pramenem k obecné podobě husitských korouhví a praporců je tzv. Jenský kodex, který vznikl v Praze okolo roku 1500. Je v něm barevně znázorněna nejen jezdecká „korúhev s dlhým ocasem“, navíc s nápisem „VERITAS VINCIT“ (Pravda vítězí), ale i praporec s trojúhelníkovým listem užívaný pěšími oddíly, oboje vždy červené se zlatým kalichem. Již od padesátých let a především od velké výstavy věnované Janu Žižkovi a husitskému hnutí, uspořádané v Národním muzeu v roce 1975, se tato podoba husitských korouhví a praporců považuje za základní. Proto byl červený praporec se žlutým kalichem vyvěšen v červnu 2015 na třetím hradním nádvoří u příležitosti uctění památky Mistra Jana Husa. V roce 1915 při slavnostech souvisejících s instalací pomníku Jana Husa bylo Staroměstské náměstí v Praze ozdobeno bílými prapory a korouhvemi s červeným kalichem. Po svém ustavení v roce 1920 převzala tento symbol Církev československá (husitská), která pak bílou vlajku s červeným kalichem spolu s vlajkou československou pravidelně vyvěšovala na svých kaplích a budovách, samozřejmě kromě údobí protektorátního. Po druhé světové válce se tato praxe obnovila, brzo po roce 1948 se však při státních svátcích „husitská“ církevní vlajka přestala vyvěšovat. Objevila se sice krátce v roce 1968, poté opět zmizela, aby znovu zavlála v roce 1990. V roce 2013 byla však nahrazena černou vlajkou s červeným kalichem. (Podle PhDr. Zbyška Svobody /externího experta podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny PČR/)




Pension Betlém        HITS        Ekumenická rada církví        Husitská teologická fakulta        Ekumenická akademie        Hus