WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

15. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. září
Koncert

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Představení záměru knihovny Františka Kováře

12.06.2017

Sestry a bratři, vítám vás v prostorách církevní knihovny Františka Kováře, která dnes bude představena. Jako motto tohoto představení jsem zvolil 12. verš z 12. kapitoly knihy Kazatel „Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo“. V Bibli kralické tento verš zní: „Dělání knih žádného konce není, a čísti mnoho jest zemdlení těla.“

Rozhodně bychom pochopili zcela špatně tento verš tak, že knihy nemají žádný význam a číst a hloubat je něco v životě člověka nadbytečného. Naopak psaní knih bez konce ukazuje na skutečnost, že naše poznání je neustále otevřené. Stále jsou nová témata, o kterých se má psát. Nebo existují stará témata, která se ukazují v nových pohledech a souvislostech. Knihovna není nikdy uzavřená a definitivně uspořádaná, neboť je otevřena stále novým a novým knihám.

Jak rozumět druhé polovině verše o hloubání, které unaví tělo? Na tomto místě je hebrejské slovo LAHAG, které se vyskytuje ve Starém zákoně jen zde. Překládá se jako hloubání. V Septuagintě je výraz MELETÉ, které znamená studium, cvičení, přemýšlení, uvažování. V latinské Vulgátě je výraz MEDITATIO, což také znamená přemýšlení, cvičení. Mnohé hloubání unaví sice tělo, ale nikoli duši či ducha. Duši čtení osvěžuje a myšlenková práce posiluje. Ať tato knihovna je takovým osvěžováním našich duší, našeho ducha.

Před čím však Kazatel varuje? Není to psaní knih a jejich studium jako takové. To je prospěšné, užitečné, nezbytné. Knihy zachycují a předávají informace a myšlenky. Důraz je položen na tom slově „mnohé“ – přílišné, nadměrné. Je to ve shodě s prosazovanou zásadou knihy Kazatel „ničeho příliš!“ Říká se zde: „Nebuď příliš spravedlivý ani nadmíru moudrý, proč by ses měl zničit? (Kaz 7,16) To znamená, že důvěra v Boha je víc než rozum. Jak slyšíme v knize Přísloví: „Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej“ (Př 3,5). A apoštolem Pavlem jsme upozorňováni, že láska je víc než poznání. Poznání totiž může vést k domýšlivosti, kdežto láska buduje (1K 8,1). I navzdory tomu, co nyní zaznělo, věřím, že knihovna je velmi prospěšná a užitečná, abychom mohli nahlédnout občas do nevyčerpatelné studnice poznání a osvěžili své duše.

Tato knihovna vzniká z trojího motivu. Prvním důvodem bylo to, že mě dlouhodobě trápilo, jak jsou knihy bez označení uloženy ve velkém množství v krabicích. Zužitkování tohoto knižního fondu mě vedlo k myšlence samostatné církevní knihovny.

Druhým důvodem je existující původní knihovna Františka Kováře v 7. patře obsahující knihy z 19. a 20. století. Má být zpřístupněna pro badatele.

Třetím důvodem je blížící se 100. výročí naší církve. Tím, že tento prostor původní studovny nebyl z rozhodnutí ústřední rady již pronajat, bylo možné spojit všechny tři motivy a zčásti již realizovat tuto myšlenku církevní knihovny dr. Františka Kováře.

 

Nacházíme se v místech, kde je nábytek, který náleží k původnímu vybavení tohoto domu ústředí naší církve a pamatuje Farského a samozřejmě Kováře, který jako ředitel bohoslovecké koleje CČS zde tuto knihovnu původně utvářel.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří podpořili myšlenku vzniku této církevní knihovny. Děkuji vedení úřadu, pracovníkům archivu za přijetí této myšlenky a uvolnění bývalého refektáře pro knihovnu. Děkuji bratru Mgr. Martinu Jindrovi za uspořádání historické části a autorů CČSH. Děkuji bratru Františkovi Brynychovi za jeho nasazení a práci pro knihovnu, stejně tak i za evidování knih bratru Přemyslovi Herzánovi, studentce Markétě. Za spolupráci bratru Oldřichu Nováčkovi a všem dalším. Děkuji za vymalování panu Karlovi, za závěsy paní Věře Florové a panu Václavu Bendovi za technickou spolupráci.

Knihovna tak bude moci s vaší pomocí – a dá-li Pán – zpřístupněna alespoň ve vymezeném režimu od září tohoto roku. Nejen sepisování knih, ale i zapisování knih nebere konce. Základní posun dobrým směrem však již nastal. Navíc zde vznikla reprezentativní místnost, která může být využívána k setkáním, přednáškám i kulturním akcím. Děkuji Petru Tvrdkovi a jeho synovi za vyzkoušení toho, jak se těmito prostory nese hudba. Díky za vaše umělecké vystoupení.

Červen 2017                                                      

Tomáš Butta



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 20.06.2017 04:20 zobrazeno: 87x