WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

24. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH


Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Masaryk jako filozof, vědec a politik a jeho zásada „pod zorným úhlem věčnosti“

06.03.2017

Projev v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky - 6. březen 2017

Vážený pane předsedo, vzácní hosté, dámy a pánové, sestry a bratři,

setkáváme se dnes v památných prostorách a současně místech novodobého politického dění, abychom si připomněli Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika, odvážné legionáře a dobu, v níž se zrodil náš samostatný stát.

V příštím roce 2018 bude velmi významné sté výročí našeho státu a v roce 2020 si budeme připomínat sto let od vzniku Církve československé husitské.

Masaryk jako filozof, vědec a politik se vyznačoval již od svého mládí kritickým myšlením. Rozešel se s tehdejší Římskokatolickou církví, aniž by ztratil víru v Boha. Nepřestal uznávat osobnost a autoritu Ježíše a zdůrazňoval význam náboženství i pro člověka nové doby. Ve svém habilitačním spise píše: „Myslím, že člověk potřebuje k životu náboženství, stejně jako k dýchání potřebuje vzduchu…“.

V raném období Masaryk objevoval řeckého filozofa Platona, ale především směřoval k vědám. Rozlišují se dvě řady filozofů. Na jedné straně stojí básníci, na druhé straně jsou vědci. Masaryk je řazen do té druhé řady právě pro svůj důraz na kritičnost a vědeckost. Věnoval se intenzívně oboru sociologie, zabýval se i dějinami. Přesto říká, že sociologie nemůže být bez etiky a dějepis nemůže být jen objektivní vědou bez charakteru.

Masaryk nebyl filozofem, který by žil odvrácen od běžného života, který by přemýšlel jen kdesi v ústraní. Jeho filozofický a vědecký zájem byl propojen s výraznou politickou aktivitou. Nasadil se celou vahou své osobnosti pro Československý stát. Jeho politická aktivita byla i aktivitou vojenskou ve smyslu formování legionářů – vlastní armády v zahraničí, jak na to vzpomíná i ve svých Hovorech.

Církev československá husitská se zrodila v atmosféře nabyté svobody a utvářející se demokracie první republiky. Prezident Masaryk měl mezi členy vlastenecky orientované církve značný respekt. Místně se vyskytoval Masarykův obraz i ve sborech, obdobně jako evangelíci někde umísťovali obraz císaře Josefa II. s vděčností za toleranční patent. Obraz Masarykův přetrval i pozdější časy totality ve sboru v Nové Pace a v Příbrami.

Masarykova osobnost byla inspirující pro představitele Církve československé husitské. Odezvy nacházíme u modernistického kněze a prvního patriarchy Karla Farského, který uvádí ve svém spise Český problém církevní z roku 1919 Masarykovu tezi, že česká otázka je stále ještě otázkou náboženskou. V díle prof. Aloise Spisara se setkáváme s tím, že kladně hodnotí Masarykovy náboženské názory a spatřuje v nich – i přes zřejmou určitou odlišnost – „ideovou přípravu“ ke vzniku novodobé samostatné církve. Kriticky se s některými osobitými Masarykovými pohledy na křesťanství naopak vyrovnával teolog prof. Zdeněk Trtík. I on však s úctou k Masarykovi říká: „V čem máme Masaryka následovat, je jeho opravdovost, poctivost, čistota myšlenková, mravní a náboženská“.

Masaryk říká, že krize moderního člověka spočívá v subjektivitě a nezodpovědné libovůli. Klade nám tak otázku odpovědnosti. Vůči komu je člověk odpovědný? Odpovědnost máme vůči sobě samému, vůči své rodině, vůči národu, vůči vlasti, vůči dějinám, to jistě ano, ale podle Masaryka též vůči věčnosti. Svůj život žijeme, řečeno s Masarykem, sub specie eternitatis – pod zorným úhlem věčnosti. Autorem této Masarykem užívané formulace je Baruch Spinoza – holandský filozof židovského původu a nachází se v jeho spise Etika. Radim Palouš vysvětluje tuto Masarykem citovanou zásadu tak, že člověk žije svůj život v odpovědnosti k univerzu a humanita znamená odpovědnost člověka jako Božího obrazu vůči Stvořiteli veškerenstva.

U příležitosti 167. výročí narození s vděčností myslíme na prezidenta Masaryka. Byl filozofem, vědcem i politikem, který však nesloužil krátkodobým zájmům a neusiloval o chvilkový prospěch, nýbrž žil svůj život ve vztahu k Věčnosti. Tato rovina Masarykovy osobnosti zůstává pro nás oslovující i dnes.

Tomáš Butta



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.04.2017 04:05 zobrazeno: 251x