WebArchiv - archiv českého webu
Žena vysvěcená - konference konaná k příležitosti 70. výročí svěcení žen v CČSH Hus 2015 Metodické materiály - Mistr Jan Hus

15. neděle po svatém Duchu


POŠTA ccsh.cz     ADRESÁŘ ccsh.cz

VIII sněm CČSH

24. září
Koncert

Odkazy

Diakonie a misie

ekumena

husinec

pension betlem

ubytovna

husitstvi

krestanska media
Statistiky

Promluva k výročí vyhlášení kompaktát v Jihlavě

28.06.2016

1J 4,7-21; J 13,34-35 

Sestry a bratři v Kristu, vážení přítomní, srdečně vás všechny zdravím při této ekumenické bohoslužbě s prosbami za vzájemné odpuštění a smíření mezi křesťany. Dějinné události jsou spojeny s konkrétními místy, kde se odehrávaly. Jednou z takových událostí jsou kompaktáta, nazývaná též jihlavská kompaktáta podle tohoto města, kde byla vyhlášena ve dnech 5. a 6. července 1436. Tato dohoda husitů – utrakvistů s koncilem po Basilejských jednáních byla výsledkem velmi složitého úsilí. Z dlouhého náročného a obtížného jednání vzešel nakonec kompromis – dojednání, úmluva, která měla zajistit scelení církve, cestu k plnější jednotě a spolužití husitů a katolíků. Základem bylo znění z roku 1433. Na významu neubírá nic ani ta skutečnost, že kompaktáta nebyla přímo koncilem schválena a že každá ze stran je chtěla vykládat jiným způsobem. Husité usilovali o dodatky s rozšířením jejich znění a římští katolíci naopak o jejich omezení. Papež Pius II. se vůči nim stavěl zamítavě. Nakonec sehrál svoji roli císař Zikmund, syn Karla IV., který se chtěl stát českým králem, takže mnohé husitům slíbil a ustoupil jejich požadavkům. Co je obsahem kompaktát? Celý zápas husitů se týkal od počátku trv. čtyř pražských článků, ve kterých je shrnut program husitské reformy. Svobodné kázání Božího slova kněžími, přijímání svátosti večeře Páně i laiky, náprava hříchů těmi, kterým tato pravomoc náleží a požadavek, aby kněží nepanovali nad světským majetkem. Tyto články byly zredukovány po jednání s koncilními otci. Husité usilovali jejich původní radikálnost, podpořenou argumentací Bible a církevní tradice,  zachovat a prosadit na území Čech a Moravy v co největší míře, když to nebylo možné v rámci celku církve. Koncil v Basileji, podobně jako v Kostnici, byl sice reformní, ale jeho pojetí reformy bylo jiné, než jaký zastával Jan Hus a husité. Vizuálním symbolem celého tohoto programu se stal kalich – přijímání pod obojí způsobou všemi – tedy i laiky jako přikázání stanovené Kristem. Co bylo v tomto dokumentu významné, je prohlášení, že husité respektive Češi, nemají být již znevažováni, tupeni a označovány za kacíře kvůli tomu, že přijímají podobojí způsobou, neboť patří do jedné církve. A husité se zavázali zachovávat mír a jednotu. Při vzájemném předání zpečetěných listin dohody to potvrdili husitští kněží podáním rukou legátům – zástupcům koncilu, jak to popisují Staré letopisy české (s. 127n). To velmi podstatné pro obě strany bylo, že kompaktáta vyhlášená v Jihlavě měla přinést smíření, mír a pokoj mezi křesťany. Proto zaznělo slavné Te Deum laudamus (Tebe, Bože, chválíme), zpíval se svatováclavský chorál a rozezněly se zvony nejen v Jihlavě, ale i v dalších městech, kam se tato zpráva rychle šířila. Skončila tak sedmnáct let trvající válka a nastal mír. Země už byla válčením zničená a unavená. Proto již roku 1434 došlo k porážce radikálního táborského polního a sirotčího vojska v bitvě u Lipan. Ale husitství ve svém středovém směru, prezentovaném Janem Rokycanou – zvoleným biskupem, mělo stále svoji pevnou pozici v Čechách a také na Moravě byly utrakvistické fary. Kompaktáta se stala zemským zákonem a umožňovala tak spolužití husitů a římských katolíků. Tato svoboda vyznání se však nevztahovala na Jednotu bratrskou, která se vydala samostatnou cestou, a byla proto vystavena pronásledování. Po nástupu Lutherovy reformace roku 1517 v Německu a jejím pronikáním do Čech se pro luterány stávají kompaktáta již nedostatečnými. V ostrém zápase mezi tridentským katolicismem a mezi šířícím se protestantismem se utrakvismus – česká církev podobojí ocitla v komplikované a bezvýchodné situaci. Tridentský koncil, vymezující se proti reformaci, odsoudil také český utrakvismus jako nepřípustnou nauku o příkazu kalicha. Utrakvisté se mohli buď vrátit do římskokatolické církve anebo se stát protestanty. Situace dovedla utrakvisty k politickému spojení s protestanty – luterány i s Jednotou bratrskou, ačkoli vnitřně se cítili být stále součástí obecné západní církve. O tomto zápase utrakvismu o svá vlastní specifika píše prof. Zdeněk David v knize Nalezení střední cesty. Liberální výzva utrakvistů Římu a Lutherovi (2012).

Kompaktáta jsou nejen předmětem nového historického zájmu a bádání, jak toto nesnadné téma odkrývá prof. František Šmahel v publikaci s názvem Basilejská kompaktáta z roku 2011. Jsou to kompaktáta církevní nebo spíše císařská? Přesto se jedná v tehdejší době o něco velmi pozoruhodného – o mír a sjednocení mezi křesťany na jedné straně prezentovanými shromážděným koncilem a na druhé straně českými stavy a samostatnou husitskou duchovní správou a organizací. Co pro nás tato dějinná chvíle prožívána tehdy zde v Jihlavě – městu na pomezí Čech a Moravy, může znamenat dnes? Jaký je odkaz kompaktát pro současnost? Není to jenom dávná zapomenutá historie? Předně vidíme, že kompaktáta byla výsledkem trpělivého jednání. Kdo byl u nějakého církevního nebo politického jednání, tak ví, jak je to velmi obtížné dojít k nějakému řešení a shodě. Není snadné zachovat si svůj názor a své přesvědčení a přitom se nerozcházet jako nepřátelé. Důležité je, když spolu lidé dokážou ve své jinakosti jednat a respektovat se. To druhé, co si můžeme uvědomovat je, že kompaktáta mají nejen svůj politický rámec, ale především svůj náboženský obsah. Jde v nich o Krista a jeho církev. Jde v nich o Boží slovo, které má být svobodně kázáno a šířeno. Jedná se zde o svátost večeře Páně – Ježíšem Kristem ustanovenou. Právě večeře Páně přináší dodnes rozdělení mezi křesťany. Užitek nepřinášejí rozepře a hádky o to, jak Ježíš Kristus je přítomen nebo není v chlebu a v kalichu s vínem. K jedinečnému daru a tajemství večeře Páně máme přistupovat s pokorou a úctou vůči tomuto tajemství Boží dávající se lásky. Bůh v Kristu se nám ve své lásce dává a my máme v této lásce žít jako jeho učedníci (J 13,34-35). A ten třetí aktuální význam kompaktát spočívá v tom, že nám ukazují cestu ke sblížení mezi křesťany. Je to sice cesta obtížná, ale Bohem požadovaná. Jak k tomu vybízí i apoštol Pavel v 1. listě do Korintu: „Prosím vás, bratři, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni, a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.“ (1K 1,10). Kéž nám k tomu Bůh dopřává svoji milost! Amen.

Tomáš Butta
patriarcha 

 



Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 04.07.2016 04:35 zobrazeno: 472x